nahoru

Ursula Ruminová – V ženském Gulagu u ledového oceánu

JANA DOLEŽALOVÁ 10. března 2006 • 14:06

O Gulagu bylo napsáno mnoho. Nejjímavější, nejslavnější a vyčerpávající Solženicinovo Souostroví Gulag pravděpodobně už nic nepřekoná. Každé další osobní svědectví však zůstává atraktivní, přestože není psáno tak vybroušeným jazykem jako je jazyk spisovatele. Stává se však kamenem v mozaice příběhu stalinských represálií. Kniha V ženském Gulagu u ledového je dokumentem ženy, Němky, která byla počátkem padesátých let odvlečena do Gulagu ruskou tajnou službou a odsouzena k patnácti letům nucených prací.

Po roce jejího pobytu v Gulagu, při uvolňování vztahů mezi Sovětským svazem a Německem, byly tisíce Německých vězňů repatriováni zpět do vlasti a mezi nimi i autorka, devětadvacetiletá Ursula Ruminová, která v době před zatčením žila v Západním Berlíně a jezdila do Východního Německa na práci v DEFA, filmové společnosti Deutche Film AG. Při jedné z cest na „východ“ byla zatčena. V západním Berlíně zůstali zcela beze zpráv její rodiče a devítiletý syn.
Kniha patří k dílkům, které přečtete jedním dechem, neboť strhává autenticitou prožitého, svědectvím. Kniha je doplněná fotografiemi Ursuly, jejího syna a muže, přetisknutými dokumenty, novinovými články o návratu zajatých německých žen z ruské Vorkuty. Výpověď je zarámována do popisu cesty autorky do Moskvy a Vorkuty, dnes stotisícového města, které v roce 2003 navštívila s filmovým štábem, jenž o jejím osudu točil dokument.
„Před padesáti lety jsem vegetovala na baráku č.32 v Predšachtnoj na sotva 60 centimetrů široké pryčně, zabalená do tenké bavlněné deky a vatované kazajky, kterou jsem přes den nosila v práci. Rezivé věže, z nichž se zpracovává vytěžené kamenné uhlí, se tyčí proti šedému, nízkému nebi. Připomínají šachty z oné doby, v nichž vězni téměř všech východních národů dobývali ze země uhlí za těch nejprimitivnějších podmínek. Ze tří ženských táborů zůstalo už jen několik baráků, nyní opláštěných betonovými panely, v nichž sídlí železniční správa. Nad vchodem je nápis „Predšachtěn“, jak se tehdy označoval největší ženský tábor.“ V této knize nehledejte požitek literární. Pokud se však spokojíte s knihou-dokumentem, dejte se do čtení. Naši rodiče četli se zájmem podobná svědectví z dob druhé světové války. Nám minulost přidělila vzpomínky na období „-ismů“: socialismu, komunismu a stalinismu...

Z německého originálu Im Frauen-GULag am Eismeer přeložil Jaroslav Voříšek
Vydalo nakladatelství BRÁNA s.r.o., Praha 2005
Cena doporučená nakladatelstvím: 218 Kč

JANA DOLEŽALOVÁ