Prezident a rabín

Václav Klaus podle očekávání minulý týden vetoval zákon o registrovaném partnerství homosexuálních párů. Aby sněmovna nyní zákon prosadila, muselo by pro něj hlasovat 101 poslanců. Zda zákon takovou podporu získá není jisté, přes tlak vedení ČSSD nebudou pro zákon hlasovat ani všichni sociální demokraté. Poslankyně Nováková například opakovaně zdůrazňuje, že zákon je v rozporu s její vírou a že se více bojí Boha a svého rabína než Jiřího Paroubka. O voličích nemluví.


Prezident použil pro zdůvodnění veta tři typy argumentů: konzervativní, liberální a věcné. (Jeho podrobné zdůvodnění si lze přečíst například na serveru iDnes).
Některé prezidentovy argumenty jsou demagogické. Platí to především o tvrzení, že zákon je vlastně diskriminační, protože by registrovaným partnerům ukládal vyznačení jejich sexuální orientace v osobních dokladech. Či o námitce, že na rozdíl od rodiny neplatí genetický argument, takže není důvod z registrovaného partnerství vylučovat například sourozence. Věcně lze samozřejmě diskutovat o tom, zda některé formulace či paragrafy nejsou nedotažené, či příliš vágní i o tom, zda by v duchu liberálních principů nebylo lepší zákon formulovat tak, jak o tom uvažovali někteří senátoři - tedy rozšířit institut registrovaného partnerství i na heterosexuální páry.
Zákon podobný vetovanému návrhu ovšem nečiní problémy řadě jiných evropských zemí, Dánsko jej přijalo již téměř před dvaceti lety. Ve třech evropských mají homosexuální páry dokonce právo na adopci dětí. Zajímavé je to, že adoptovat děti mohou například i v tradičně silně katolickém Španělsku. Je prezidentovo veto výrazem toho, že naši zákonodárci napsali návrh zákona mimořádně špatně? Nebo toho, že Česko je jednou z posledních výsep rozumného a důsledného liberalismu v Evropě? Nebo toho, že prezident nerozumí oprávněnosti požadavku homosexuálů na přiznání oficiálního statusu jejich partnerských vztahů?
Domnívám se, že platí třetí možnost. A že riskujeme, že se kvůli prezidentovi a poslancům, kteří se rozhodují podle svého vyznání, v této oblasti vyřadíme ze slušné západní společnosti.