I kdybychom se vyzbrojili velkou vytrvalostí, houževnatostí a trpělivostí, a při brouzdání po internetu třeba i pomyslným záchranným kolem, stěží bychom v českém kontextu vypátrali větší počet internetových literárních periodik. Naopak, při určité nadsázce můžeme jednoznačně konstatovat, že nejsou k mání skoro žádná - a potom vypočítat několik výjimek, k nimž nepochybně patří Dobrá adresa...
I kdybychom se vyzbrojili velkou vytrvalostí, houževnatostí a trpělivostí, a při brouzdání po internetu třeba i pomyslným záchranným kolem, stěží bychom v českém kontextu vypátrali větší počet internetových literárních periodik. Naopak, při určité nadsázce můžeme jednoznačně konstatovat, že nejsou k mání skoro žádná - a potom vypočítat několik výjimek, k nimž nepochybně patří Dobra adresa (ta ovšem není pouze literární), o původní české literatuře nikterak neinformující nebo doposud pramálo informující iLiteratura, dále se jen málo (bohužel!) obnovující Postmoderní revue - a snad ještě vsetínské Texty. A nesmíme zapomenout ani na skutečnost, že některá literární periodika mají svou internetovou podobu, čehož jistě s povděkem využívají především čtenáři žijící v menších městech a místech, kde literární časopisy nenajdete ani v knihovnách, ani v trafikách. Stejně je to však málo - a proto není divu, že v těchto týdnech přišel na svět nový literární internetový časopis.
Jmenuje se Literární revue - a dlužno ihned připomenout, že by tak nový internetový časopis mohl, ale jen velice málo nebo jen povšechně, navazovat na jeden stejnojmenný literární měsíčník. Ten vycházel v prvním půlletí roku 1990 a snažil se být polistopadovým liberálním nástupcem oficiálního nebo oficiózního předlistopadového Literárního měsíčníku. Nicméně vlastní převzetí někdejšího názvu nepokládejme za nic divného, vždyť kupříkladu nynější Literární noviny jsou již čtvrtými (!) Literárními novinami, tedy periodikem zakládaným v různých dobách pod jedním a týmž názvem. Novopečená Literární revue je samozřejmě jiná, především je internetová - a k nalezení je tedy na adrese http://www.kniznitrh.cz/. Reklamu jí však dělat nehodláme, reklamu ať si revue dělá sama - a to jak kvalitou, tak i kvantitou jednotlivých čísel: první je už hotovo, teď se k němu připojují a přičleňují další příspěvky - a některé z nich vznikly v "koprodukci" s jinými časopisy.
Žádné světoborné ni převratné literární rubriky nebo koncepční mimořádnosti zatím Literární revue nenabízí, a proč by také měla - svět literatury není světem virtuálních exhibicí. Spíše se zdá, že se nová internetová revue snaží tvůrcům poskytnout publikační prostor, jehož nebývá nikdy dost, a to jak literátům mladším, tak starším. Právě ti prozatím mezi přispěvateli (převažují prozaické texty a publicistika) hrají prim - a zdá se, že jde o autorský okruh rekrutující se zvláště z řad Klubu českých spisovatelů. Zajímavým způsobem je tu řešeno recenzování knižních novinek, které se tak trochu dá charakterizovat jako "recenze na přání", rozuměj autorů, kteří zasílají redakci své publikace. Za zmínku stojí, jak už to tak bývá, jakési úvodní prohlášení, které ovšem vyznívá dosti truchlivě: konstatuje, že v minulosti měly literární časopisy mnohem větší autoritu (což lze doložit příklady jako kdysi Moderní revue nebo nověji Tvář, nemluvě o Literárních novinách z let šedesátých), ale především podstatně víc čtenářů. Leč tyhle časy jsou pryč a musí se zkoušet něco jiného. Třeba založit novou internetovou Literární revui.
