Knihy, knihovny a touha vlastnit…

Donedávna jsem žila v přesvědčení, že knižní trh je tak bohatý, že jakoukoliv knížku, po které zatoužím, si bez problémů koupím. Do včerejšího dne. Objednala jsem si na internetu deset knížek, které bych ráda vlastnila, protože píšící člověk, prostě potřebuje ke své práci určité informační zázemí, které má po ruce, za sebou v knihovně, odkud kdykoliv vytáhne potřebné podklady pro svoji práci. Nadšená, kolik výborných knížek je na trhu k dispozici, zadala jsem si zakázku.

Internetové knihkupectví ji vyřídilo. Z deseti knížek jsem dostala dvě, a to ty, které právě vyšly. Knihy o něco starší, přestože stále nabízené na internetových stránkách, jsou již dávno vyprodané, bez šance získat je jinak než náhodnými výběry v antikvariátech. Každý ekonomicky myslící nakladatel vydá přece jen takový náklad knížky, který se zaručeně prodá, a nebude riskovat s vyššími počty, nemá-li záruku zisku. Stejnou zkušenost udělal můj dobrý kamarád, objevivší po letech Deníky Tarkovského, jež kdysi zaznamenal v mé knihovně. Knížku si půjčil v knihovně, a natolik se do ní zamiloval, že by dal kde co, aby ji mohl vlastnit. Jenže knížka na trhu dávno není, a žádný nakladatel ji už nehodlá vydat. A tak slídím v antikvariátech nejen se seznamem pro mě důležitých knih, ale i s touhou, objevit Tarkovského a kamarádovi jej věnovat.
A ještě ke knihovnám. Nedávno si na mě vzpomněla Městská knihovna v Praze. Před pěti lety jsem zapomněla zaplatit zpozdné za knížku, 28 Kč. Vyslala jsem tedy svého muže, aby dluh zaplatil. Zážitek, který mu zprostředkovala paní u pokladny, martýrium, které musel vytrpět, neochota, se kterou mu dovolila za mě oněch osmadvacet korun zaplatit, ho vyvrhlo z knihovny se slovy, že do takové instituce, s tak socialistickým chováním jejích zaměstnanců, ho nikdo nikdy nedonutí se vrátit. Knihovna v naší vesnici je maličká, s minimálním výběrem ohmataných knížek… Musím tedy hledat větší knihovnu a vstřícnější knihovnu, a hlavně - kupovat knížky, po kterých toužím, okamžitě, jak se ocitnou na pultech knihkupectví. A kdyby jste někdo věděli, kde sehnat Deníky Tarkovského, krásnou brožovanou knihu v černém obalu, dejte mi vědět…