Myslel jsem, že už definitivně zapadl do televizních archivů. Naposledy jsem ho viděl někdy koncem devadesátých let na Nově, ještě když vysílala z Měšťanské besedy a Vladimír Železný poslušně skákal, jak americký investor pískal. Teď jsem na něj narazil na nové teleshoppingové televizi TOP TV. Slávek Boura!
Kde jsou ty časy, kdy s Markétou Majerovou laškovali ve Snídani s Novou! Pamatujete se na tu znělku s vajíčkem? Teď nabízejí pánve a hrnce a vyplňují čas mezi teleshoppingem. Na svatého Václava si vzali jako hosta do studia vlastní dceru, protože školka o státním svátku nepracovala a rodiče museli celý den moderovat. Tedy pokud zrovna neběžel Horst Fuchs.
Překvapilo mě, jak ta dvojka za dobu, co zmizela z televizní obrazovky, zestárla. Stále jsou tak rozevlátí, snaží se o stejné vtípky jako před lety, jenom to vypadá trapněji a poněkud nepatřičně. Kruhy pod očima asi nepřesvědčí, že jsou opravdu tak free a cool. Jenže koho byste čekali na teleshoppingové televizi? A kdo se na ni bude dobrovolně dívat?
Projel jsem si programové schéma TOP TV a narazil na další televizní exhvězdičky. Šárku Tomanovou, kterou z Receptáře prima nápadů vystrnadil Přemek Podlaha, protože ho zastiňovala před diváky, Evu Jurinovou, současnou mluvčí motolské nemocnice, která v magazínech o zdraví nabízí různé zaručeně kvalitní preparáty, Jana Kovaříka z Prima rány, Honzu Musila a jeho Mazlíčky (na Primě to byli Miláčci, ale tam se během pořadu nesměly propagovat granule pro psy).
Televize je prý jako droga. Kdo v ní jednou pracoval, těžko se s ní loučí. Dokážu si představit důstojnější završení kariéry než ve vlezlém teleshoppingu.
