Teroristé snad naštěstí netuší, nakolik snadné je ochromit tuto zemi či její část. Že není ani třeba vařit „hustou a zkaženou multikulturní polévku a topit v ní postupně evropskou svobodu“ ( parafráze termínu Mirka Topolánka ), připomínající dnes už jen zplihlý nok. Není třeba používat výbušniny, sebevražedné útoky. Někdy stačí zvednou poklop od kanálu.
Kolony aut na pražských ulicích i na silničním obchvatu nejsou ničím výjimečným. To, co se ale dělo v minulých dnech na Jižní spojce a v okolí, přesahovalo běžné meze i hranice únosnosti. Auta byla plná řidičů na pokraji hysterie a vyčerpání – včetně mě – rozhlasové stanice se předháněly ve vysílání návodů kudy Prahou projet, beznaděj neodplývala s opadnutím běžné dopravní špičky… Proč? Protože zloději ukradli poklop od kanálu v jednom jízdním pruhu na Barrandovském mostě. A správce komunikace nebyl schopen poklop sehnat dříve.
Vtip? Ne. Prý to víko je netypické a nebylo právě žádné na skladě. Tak to tedy nějakou dobu trvalo. Dobrá, je to vlastně banalita, tak člověk prostojí nějakou tu hodinu v koloně, první nával vzteku a pocitu absurdního zmaru přejde postupně do stavu sarkastického pobavení – tedy pravděpodobně jen u těch, kteří kvůli koloně nezmeškali něco opravdu důležitého. Jenže na místě je i otázka, kolik asi podobných slabých míst nás obklopuje? Na jedné straně můžeme vyhlašovat boj teroristům a po vzoru londýnských policistů vydávat příkazy ke střelbě do hlav podezřelých osob, na straně druhé tu jsou poklopy od kanálů a zřejmě i další věci, které se díky lenosti, nepředvídavosti, tuposti, šlendriánu… mohou stát východiskem kolapsu.
No ano, uchovat svobodu evropskému noku není snadné. Možná ale víc než ten spletitý world etno boršč vadí ta docela běžná tupost.
