Určitě se vám taky stalo, že vás lékař podvedl, a možná jste na to ani nepřišli. Možností, jak může lékař nesprávně jednat s pacientem je nepřeberně: od tvrzení, že léky s doplatkem prostě nejsou, přes vynucenou návštěvu praktického lékaře kvůli vydání neschopenky, přes doporučení týž cesty kvůli dodatečnému vyšetření, které musí objednat obvoďák, přes vyšetření na drahých přístrojích, do kterých se vám nechce, ale lékař tvrdí „musíte“.
Skutečnost, že léky bez doplatku jsou dostupné každému, vydat neschopenku musí jakýkoliv lékař, který vás ošetřuje, žádné vyšetření, které lékař vyžaduje, nemusíte podstoupit, pokud s ním nesouhlasíte, a na každé vyšetření, které lékař požaduje, vám musí také sám vystavit žádanku…. to vše však není pokusem o seznam křivd, kterých se na nás lékaři dopouštějí, ale důsledkem jediného: neznáme zákony. Jako pacienti jsme důvěřiví, bláhoví a necháme si od lékařů nabulíkovat cokoliv. A lékaři, budiž jim odpuštěno, nás neklamou proto, že by byli podvodníky, ale proto, že jim chybí to, co nám, právní vědomí. Jak bylo na přelomu režimů vizionáři mnohokrát řečeno: demokracie je nejen svoboda, ale také zodpovědnost. A naše zodpovědnost tkví v tom, že si zjistíme svá práva a povinnosti a budeme se jimi řídit. Což samozřejmě neplatí jen v oblasti zdravotnictví, ale ve vztahu zákazník-obchodník, manžel-manželka, rodič-dítě, rodič-školství, zaměstnanec-zaměstnavatel. Protože svoboda je dřina, spousta učení při nastudování povinností a možností, zvláště pro ty, kterým nikdo právní povědomí do hlavy nevtloukal… Což jsme všichni. A jen doufám, že školství už s podobnou dodávkou informací do hlav dětí započalo.
