Největší Čech je stejně...

Literárnímu historikovi pravděpodobně nepřísluší vměšovat se do mediálních soutěží a do televizních zvlášť. Pokud mu to ale nedá, porozhlédne se po světě literatury a hned může vyrukovat se zcela jinými měřítky. Ví totiž, jak se o tom přesvědčíme třeba za pár století, z každé epochy přežije jenom kulturní tvorba. A tedy i vrcholní tvůrci literární kultury. Takových Žižků je ve světě habaděj, takových Karlů IV. je ve světě též habaděj, ale třeba Janů Amosů Komenských bylo poskrovnu, i když věhlasný Comenius je v cizině odjakživa vnímán jako pedagog a filosof, nikoli jako literát...

. Ostatně jeho raný spis Labyrint světa a ráj srdce je dílem dobovým: taková psali i jiní čeští autoři a především Komenského němečtí učitelé. Čímž význam Jana Amose nesnižujeme ani za mák, za největšího českého spisovatele ho však můžeme považovat jen stěží.
A třebas Karel Čapek? Patřím k jeho obdivovatelům, leč jeho sláva sotva překračuje středoevropské hranice. V době, kdy psal, ve světové próze či dramatu triumfovali spisovatelé jako namátkou Bertolt Brecht, Michail Bulgakov, William Faulkner, Aldous Huxley, James Joyce, Robert Musil, Saint-Exupéry - co jméno, to gigant se spoustou následovníků. Nejznámější dnešní český spisovatel Milan Kundera právem nikdy neobdržel "Nobelovku" za literaturu: jeho přínos k evropské či světové próze je mnohem menší, než si zaslepení kunderofilové jsou ochotni připustit.
A setrváme-li u tvrzení, že pouze kultura přežívá, takzvaným "největším Čechem" by z hlediska naší současné paměti (schopné srovnávat aspoň nejbližší historická údobí), potom je největší osobností české kultury literární Karel Hynek Mácha - vrcholný básník a prozaik evropského romantismu, který jedinečně navázal na podněty německé romantické metafyziky. Jeho vynikající díla jsou souměřitelná s klenoty literatury romantismu. Jeho próza je srovnatelná s knihami Lermontova nebo Hoffmanna, jeho poezie patří k tomu nejlepšímu, co ve světové poezii té doby existuje. Už Máchovi evropští souputníci ocenili úžasné kvality jeho literárního díla. Jeho čeští vrstevníci až na výjimky nikoli: připadal jim příliš evropský, příliš světový, příliš máchovský.
Jenže my nevíme ani jak vypadal! Dlouho se nevědělo, která nemoc ho sklátila do hrobu. Popírá se, že psal šifrovaný erotický deník: může to být podvrh. Vedly se spory, zda jsou jeho ostatky na Vyšehradě pravé. A poslední slova, která vzešla z jeho pera, adresovaná Lori, jeho milé, zní: "Das Schwöre ich bei Gott, und dass ich es tun werde, da kennst Du mich." Byl to přece Evropan.
Snad také proto je v literární kultuře největším Čechem Karel Hynek Mácha!