A to ne ledajakou: však dokonce existuje pohlednice, na níž je ta Šaldova hůl vyobrazena! Velký kritik si, jak praví legenda, vždy přivolal dotyčného autora a na důkaz svého uměleckého pohoršení obracel holí stránky jeho díla a čas od času dokonce do těchto stránek tloukl. Dnes ale máme za to, že by tuto hůl či sukovici měl chuť vytáhnout na ty, kdo se krčí v jeho stínu...
- totiž na Společnost F. X. Šaldy. Ta už řadu let každoročně uděluje Cenu Františka Xavera Šaldy za nějaký mimořádný kritický výkon, resp. za celoživotní dílo, a za toto chvályhodné a bohulibé počínání by jistě měla a mohla být právem pochválena. Jenže oudové ze Společnosti FXŠ jaksi pozapomněli, že Šalda, jehož jménem se celá Společnost honosí a jehož ducha by měla vzývat a uctívat, nebyl kritikem ani hudebním, ani výtvarným, ani filmovým, nýbrž pouze a toliko literárním. A protože na to pánové ze Společnosti pozapomněli, už několik let udělují tuto veskrze literární cenu kritikům nebo publicistům z oborů jiných než je kritická interpretace a reflexe krásné literatury! V prvních letech byli věncem vavřínovým neboli Cenou F. X. Šaldy tudíž zdobeni kritikové literární (namátkou: k jejím laureátům patřil žel již zesnulý Josef Vohryzek), zatímco teď se nějakým novodobým hudebním Šaldou stává hudební publicista atakdál atakpodobně. Letošní Cenu F. X. Šaldy v duchu tohoto trucpočínání obdržel za základě rozhodnutí poroty Společnosti čtyřicetiletý filmový teoretik Karel Thein za knihu Rychlost a slzy - a k udělení ceny mu můžeme gratulovat, cenu si určitě zaslouží, dozajista v jeho případě šlo o úctyhodný kritický výkon. Jenomže bychom mu neměli vzdávat upřímná blahopřání k Ceně F. X. Šaldy, nýbrž k nějaké ceně pro filmové kritiky a teoretiky, stejně jako třeba hudební kritici, teoretici a publicisté by neměli získávat Cenu F. X. Šaldy, leč nějakou cenu za hudební kritiku. Tak či onak, pokud ještě Šalda nesáhl po holi, určitě se pokaždé musel otáčet ve svém hostivařském hrobě. Celá záležitost má navíc dva další háčky. První: člen poroty Jiří Brabec (který svou poslední odbornou knihu vydal bezmála před čtyřmi desítkami let!) označil Theina za "mladého" kritika, ačkoli velké množství kritiků už ve čtyřiceti pověsí své řemeslo na hřebík a věnují se spíše poučování a prorokování. A druhý: v porotě zasedají literární kritikové a našinec by měl žasnout, z jakého titulu rozhodují o tom, který hudební a filmový teoretik nebo publicista nakonec obdrží, opíraje se o jejich diletantské dobrozdání, cenu, která mu vlastně nepřísluší, totiž Cenu F. X. Šaldy, cenu pojmenovaném po kritikovi literárním. Je to vykutálený Kocourkov a možná by měl Šalda vážně vstát z mrtvých a vzít hůl do každé ruky!
