nahoru

P2P nemá škodlivý vliv na prodej zábavy

l.p.fish8. února 2005 • 08:22

V souvislosti s poslední vlnou zátahů iniciovaných MPAA (Motion Picture Association of America), ale i stálého tlaku RIAA (Recording Industry Association of America) se v tisku objevila řada tematických článků, z nichž by mohlo vyplývat, že P2P sítě představují nebezpečí, díky kterému nebude mít za chvíli Tom Hanks na rohlík a Metallica bude muset hrávat na zábavách. Skutečnost je však naprosto jiná a pokud se o tom chcete přesvědčit, není nutné ani nijak zvlášť pátrat, stačí si pomocí Googlu vyhledat pár stránek, kde se věnují tématu zisku zábavního průmyslu v letech, kdy byly P2P systémy už pevně usídleny v počítačích uživatelů.


Například v tomto článku z července 2002 se dočteme, že zisky oproti stejnému období předchozího roku vzrostly o 20% a také že studie společnosti Pricewaterhouse Coopers, věnující se perspektivám zábavního průmyslu v USA v letech 2002 - 2006, předpovídá propad prodeje časopisů a knih, pokles sledovanosti televize, ale nárůst návštěvnosti kin. Dodejme, že do kin už tehdy proudili diváci, kteří "kvalitu" snímku nejdřív zkontrolovali na svém počítači a potom si podle svých kritérií dobrý film přišli užít do kina.
Na kontraproduktivnost a krátkozrakost odmítavého přístupu společností zabývajících se prodejem zábavy a technologií upozornili například právníci hudebního serveru Music City (provozujícího P2P program Morpheus), když připomněli, že hudební společnosti bojovaly například již na začátku devatenáctého století proti výrobě piánových automatů a majitelé velkých filmových studií zase 70. letech dvacátého století proti prodeji osobních videorekordérů. Dodejme, že zisky filmových studií díky distribuci na videokazety následně vzrostly.
Dnešní snahy RIAA A MPAA však jdou až na hranu porušení některých základních svobod. Zde se dočtete o kontroverzním návrhu amerického senátora Howarda Bermana, podporovaným právníky a PR agenturami najmutými RIAA a MPAA, který má dovolit agenturám vlastníků "autorských" práv hakovat servery, které z jejich pohledu tyto práva porušují. Fakt, že by podobné excesy měl řešit soud a ne trestat obchodní zástupce, je v argumentaci opět odbýván "strašlivými" ztrátami, které P2P sítě údajně zábavnímu průmyslu způsobují. Nezpůsobují.
Na tomto místě je článek o zcela čerstvé studii z roku 2004, která statistickými metodami VYLOUČILA, že by existoval vliv stahování na prodej. Hudebnímu průmyslu sice na rozdíl od filmového a herního tržby klesají, ale podle této studie je to způsobeno jinými faktory. Navíc se tu zmiňuje i jiná hodnota a to společenská užitečnost rozšířené komunikace, která s P2P přišla. P2P zisky zábavnímu průmyslu neubírá. Zbývá otázka - proč jsou jeho provozovatelé kriminalizováni a jeho uživatelé zastrašováni.

l.p.fish