Také vás tolik překvapuje solidárnost médií vlastněných akciovou společností Mafra s bývalým trenérem fotbalové Sparty Františkem Strakou? Přitom to byla vlajková loď tohoto vydavatelství, deník Mladé fronta Dnes, kdo otevřel téma „bere Straka kokain?“. Udělal to fikaně: vzal drb, který koloval mezi novináři a zeptal se na něj přímo Straky.
Je to ukázkový případ dezinformace. Už na katedře žurnalistiky pražské Fakulty sociálních věd nám vtloukali do hlavy, že některé metody zkrátka seriózní novinář nepoužívá: „Když se zeptáte člověka: Je pravda, že jste znásilnil malou holčičku?, může odpovědět cokoli, ale už z dikce otázky z něj děláte pedofila.“ A tu nálepku mu už nikdo neodpáře, ať se může snažit, jak chce.
Stejné to je s trenérem Strakou. Jasně že na přímou otázku k fetování odpověděl, že nefetuje. Ale to by řekl i silně závislý narkoman, pokud by si chtěl udržet trenérskou kartu ve Spartě. Jenže se zkuste vžít do role manažerů Sparty. Jakou možnost si mají vybrat? Samozřejmě tu horší, pro jistotu…
Když jsem nedávno na pražském Expres rádiu, od loňského roku vlastněného Mafrou, zaslechl soucitné zprávy o Strakově boji proti bulvárním novinářům (testy vlasových kořínků prokázaly, že nefetoval), neudržel jsem se. Takovou míru alibismu jsem už dlouho nezažil.
