Kolomazníková-Fořtová, Drápalíková-Skočdopolová… Co tato pro češtinu mnohdy zdegenerovaná zdvojená příjmení vypovídají o svých majitelkách? Jméno převzaté po manželovi se odjaktěživa rovnalo vlastnění. Slečna Kolomazníková už nebyla otce Kolomazníka, ale muže Fořta. Zůstat však pouze Kolomazníkovou, se kupodivu i v dnešní moderní společnosti pokládá za vzpouru a znevážení manželského svazku (ostatně přibývá více a více párů, které se neberou a žijí svobodně, byť spolužijí).
Kolomazníková-Fořtová, Drápalíková-Skočdopolová… Co tato pro češtinu mnohdy zdegenerovaná zdvojená příjmení vypovídají o svých majitelkách?
Jméno převzaté po manželovi se odjaktěživa rovnalo vlastnění. Slečna Kolomazníková už nebyla otce Kolomazníka, ale muže Fořta. Zůstat však pouze Kolomazníkovou, se kupodivu i v dnešní moderní společnosti pokládá za vzpouru a znevážení manželského svazku (ostatně přibývá více a více párů, které se neberou a žijí svobodně, byť spolužijí). Některé vdané ženy se však nedávno začaly bránit proti změně identity zdvojeným příjmením. Je třeba být i v manželství sama sebou, avšak zároveň dát najevo chlapovi vedle sebe, matce, babičkám, tchyni a nakonec i sobě, že i chlapova tradovaná práva jsou brána na zřetel. Jeden příklad za všechny. Jistá Tamara Novotná si vzala Rychlíka a stala se Rychlíkovou. Rychlík ale Tamaru po deseti letech manželství a jednom závazku zradil a rozvedl se. Novou Rychlíkovou vzápětí udělal z Tamařiny nejlepší kamarádky. Tamara se začala cítit znovu Novotnou a rozhodně nechtěla nosit jméno parchanta, který jí poničil život. Přejmenovala se zpět na Novotnou. Netrvalo dlouho a zasáhl ji další osudový vztah, tentokrát k jistému Skočdopole. A ona, poučena předchozí zkušeností, nicméně v zajetí stereotypů, nedokázala Skočdopolemu odmítnout jeho jméno. (Pomiňme poblouznění, s nímž se vrhala do dalšího manželského svazku.) Tehdy se stala paní Novotnou-Skočdopolovou. Netvornější příjmení pohledat. Navíc syn zůstal Rychlík, po otci. Potkáte-li ji, máte problém vzpomenout si, jak se právě jmenuje. Nutno poznamenat, že Tamara na přesnosti oslovení úporně lpí. Oč klidnější život a o co méně psychických komplikací by si způsobila, kdyby nikdy neopustila svoje vlastní jméno. Protože měnit si jméno podle chlapa, se kterým zrovna žiju, je hovadina. Stejně jako dvě jména, kočkopes, který značí jen neschopnost rozhodnout se, kdo jsem. Protože buď jsem nebo nejsem, nelze být i nebýt zároveň. Navíc s našimi dlouhými českými jmény jsou zdvojená jména opravdu lingvistickou lahůdkou.
