Ale ráno se probuďme v plné formě!

Silvestr je takový zvláštní den. Už druhý rok jsem ho trávil v Praze, převážně u televize – čili nic moc. Člověk ale má šanci zjistit, jak takový poslední den v roce vnímají celebrity a politici, kterým se právě na Silvestra naskytuje výjimečná šance sdělit prostřednictvím televizní obrazovky cosi důležitého celému národu.



Tak například prezident Václav Klaus s chotí Livií. Ti se objevili hned po půlnoci na ČT1, zřejmě v přímém přenosu z Lán (usuzuji tak podle toho, že četli svůj proslov z čtecího zařízení, což zejména paní Livie poněkud nezvládala a místo do kamery spíše pomrkávala kamsi mimo, takže to celé vypadalo dost amatérsky) a z celé jejich asi pětiminutové zdravice si pamatuji jen prezidentovo závěrečné přání: „Ale ráno se probuďme v plné formě!“ Nebýt v České republice, asi by to nevyznělo nijak legračně, ale chtít po národu s nejvyšší spotřebou piva na hlavu, aby byl po silvestrovské noci zcela fit, je tak trochu mimo mísu.

Možná by to byl hlavní vtípek večera, nebýt novoročního pozdravu Karla Gotta, který na stejném programu odezněl jen několik minut před půlnocí. Zlatý Karel se nechal natočit na hřbitově – zřejmě chtěl parodovat mediálně profláknuté tvrzení o jakési zombie, které se mu podařilo zhudebnit a prodat na jeho novém cédéčku – a prohlásil cosi v tom smyslu, že „ještě žije“ a přeje totéž i všem divákům ČT.

Prostě kouzlo nechtěného. Karlova zdravice se předtáčela, rozhodně vznikla dříve než smrtící vlna tsunami vyplavila zpěvákův bungalov na Maledivách a zlatý slavík „unikl smrti o vlásek“. Na Kavčích horách pak zřejmě odpovědnému dramaturgovi nedošla trpká souvislost, a tak se prostě odvysílalo to, co se natočilo. Věřím, že pokud se Karel v televizi sledoval, zaskočil mu chlebíček s krevetovou pomazánkou.

Na Nový rok jsem si nenechal ujít projev prezidenta republiky: z nové pracovny a poprvé vyrobený televizí Nova, která se od loňska v produkci střídá s ČT a obě pak předtočený projev vysílají souběžně. Ač nemám namontovaný peoplemetr, alespoň symbolicky jsem podpořil veřejnoprávní televizi tím, že jsem Klause sledoval na ČT1 (na Barrandově prominou). A nestačil jsem se divit. Původně jsem chtěl celý sloupek věnovat jenom rozboru tohoto projevu, ale to by asi byla nuda. Vypíchnu tedy alespoň ty pasáže, které mi připadaly nejkurióznější.

Třeba tato: „Nenechme si nikým vzít tu poměrně vysokou míru jednoty, která u nás - až dosud - převažovala nad - také stále přítomnou - nevraživostí, nepřejícností a závistí.“ Nevím, kde nejvyšší ústavní činitel bere tu jistotu, že se Češi v hojné míře zbavili svého národního charakteru nevraživců a nepřejícných závistivců? Lidový prezident, za kterého se Václav Klaus tak často označuje, by přeci měl vědět, jaký ten jeho národ je. A pokud to neví, měl by jezdit tam, kde se to dozví.

Nebo toto: „Méně se nás rodí než umírá, což některé z nás trápí, ale neměli bychom z toho znervóznět a neměli bychom svolit k tomu, aby se v tom stát pokoušel něco krátkozrace líbivého dělat.“ Fajn, takže vymíráme, dnešní silná generace Husákových dětí sice ještě neví kdo a jak bude vydělávat na jejich důchody, ale buďme v pohodě, ono se to nějak vyřeší.

A teď jeden půvabný protimluv: „V žádných ze tří letošních voleb nepřevýšila voličská účast 30 procent. Voliči nám tím naznačili, jaký význam a sílu dávají svému vlastnímu hlasu a řekli nám tím i o tom, co si myslí o institucích, kterých se tyto volby týkaly.“ O dva odstavce dále prezident říká: „Krajské volby poukázaly na rostoucí sílu krajů v naší zemi a ve většině případů vedly k potvrzení pozice dosavadních hejtmanů i dosavadních krajských koalic. Voliči nám sdělili, že si v krajích žádnou zásadní politickou změnu nepřejí.“ Takže u krajů třicetiprocentní volební účast nevadí. Hádejme proč.

Nechyběl ani návrat k budovatelským náladám: „Rok 2005 se nesmí stát rokem bezejmenným a bezobsažným. Nesmí zůstat rokem, o kterém si za 365 dní řekneme, že prostě uplynul. Všichni ti, kteří mají ideály, mají názory a mají vize, kteří v ně skutečně věří, kteří jsou v cestě za nimi schopni přinést i osobní oběť a kteří nezaujímají jen účelové postoje, se musí pokusit přispět k nalezení cesty vpřed.“

Mimochodem, chápu to dobře, že by ten letošní rok neměl být takový, aby Václav Klaus 1. ledna 2006 nemusel v novoročním projevu znovu (jako letos) říkat: „Pro Českou republiku jako celek to byl rok, který z vývoje posledních let nijak výrazně nevybočil, a to ani v dobrém, ani ve špatném.“ Ale on ten příští projev bude hlavně tak trochu agitační, že?