nahoru

DREAMAPHAGE

l.p.fish 6. října 2004 • 08:27

Tento text vychází později proto, že můj nový notebook Assisi - do kterého jsem ho začal psát – napadl jeho první virus. Dostal ho kompletně. Nejprve se tiše množil, potom oddělal antivirák a změnil prostředí tak, aby se nedal nainstalovat jiný. Nakonec sem tak tak zachránil data a přeinstaloval systém. Můj vztah k virům je přesto stále dobrý.


Jsou to nečekané situace, skutečně podobné tomu, když třeba dostanete chřipku. Najednou pozorujete, že termíny, které jste vystresovaní tak tak stíhali, se rozplývají v dálce a protože nic (skutečně nic) nemůžete dělat, stres opadává a nahrazuje ho hlubší nervozita z neidentifikovatelných procesů v těle vašeho notebooku. V obou případech je pozorujete odosobněně a v obou případech vás to nezabije, ale pořádně vám to zamotá šišku.
V tomto sloupku jsem si nedávno stěžoval, že viry málo zajímají umělce a že bychom si přece při nákaze počítače virem mohli užít i jiných pocitů než nervozity, třeba úžasu či nadšení ( což by bylo podobné jako když se někdy při chřipce cítíte jako na extázi, což se stává). A hle – net. artový poeta, oklahomský Jason Nelson (o kterém už net. artové publikum slyšelo díky ambiciózní flashové „stránce – organismu“ Heliozoa) ohlašuje nový projekt Dreamaphage.
Je to interaktivní báseň a chcete-li i meditační technologie. Vypráví o viru Dreamaphageis, který se šíří tak trochu jako Fredy Krueger v Noční můře z Elm Street. To znamená, že napadá sny. A jakmile je někdo nakažen, tak se dostává do snového stavu znovu a znovu až zešílí, upadne do komatu a zemře. Sny jsou ve vizuálně nápaditě zpracovaném projektu zpracovány jako hypertexty, takže neobsahují jen slova sami o sobě, ale také celý svět linků a odkazů, které tvoří další rovinu díla a dotváří temnou atmosféru vize chaotického konce osobnosti ztracené v nemilosrdném toku informací.
Jason Nelson je zajímavá osobnost amerického net.artu. Kromě Dreamaphagu uveřejnil na svých stránkách i další nový projekt Conversation, zábavnou remixovací flashovou mašinku. Je to ale básník, i když programováním posedlý a pracující s vizuálnem stejně jako s textem. Můj notebook pořád čeká na vir, který ho sice ovládne, ale který ponese jinou, než destruktivní informaci.

l.p.fish