Dobrý večer, soudruzi diváci

Poslanci v pátek přehlasovali návrh Senátu, aby z novely zákona o politických stranách vypadla formulace, která stranám umožňuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání. Straníci zatím mohli vlastnit pouze vydavatelství a nakladatelství (komunisté například vydávají celostátní Haló noviny). Pokud zákon podepíše prezident, budou moci strany už letos požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licence a pořídit si vlastní televizi nebo rádio. Do šesti měsíců by se mohly první politické vlnky objevit v éteru.



Že stejně není dostatek volných frekvencí? Omyl. Shodou náhod zrovna příští měsíc vypíše Rada pro rozhlasové a televizní vysílání výběrové řízení na licence pro digitální vysílání. Český telekomunikační úřad už v létě udělil třem společnostem oprávnění k provozování takzvaných digitálních multiplexů, datových toků, do kterých se vejde po čtyřech televizních a šesti rozhlasových programů. Ty bude možné sledovat prostřednictvím speciálního televizoru nebo přídavného zařízení zvaného set-top-box, napojeného na nynější přijímače.

Už v příštím roce, nejpozději napřesrok, se tak počet pozemně vysílajících televizí chytitelných na klasickou anténu zvýší ze současných čtyř (ČT1, ČT2, Nova a Prima) na dvanáct. Radní se dokonce už shodli na jejich „programové specifikaci“: dvě mají být veřejnoprávní (ČT), čtyři až šest „rodinného typu“ (mezi ně se počítá i Nova a Prima), dvě regionální (například TV Praha a TV Hradec Králové) a dvě až čtyři tematické. Mezi ty by se mohly počítat i stranické televize.

Potíž je v tom, že i kdyby některá z politických stran nakrásně požádala o vysílací licenci a dostala ji, bude se na ni vztahovat stejný mediální zákon jako na jiné provozovatele. A ten mimo jiné říká: „Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.“

Vysílací rada už dnes úzkostlivě sleduje vyváženost politických diskusí na všech třech celoplošných televizích, pravidelně probíhá monitoring jejich zpravodajství i publicistiky. Kdyby tedy chtěla například KSČM provozovat vlastní televizi nebo rádio, nemohla by vysílat komunistickou propagandu, ale zpravodajství, v němž by musela dávat prostor také představitelům ODS, ČSSD, KDU-ČSL a dalších stran.

K něčemu by ale přece mohla být tahle novela dobrá. Dnešní mediální zákon dostatečně neřeší, jakým způsobem by měly být v televizním a rozhlasovém vysílání zohledňovány neparlamentní strany. Zejména před volbami (a je jedno, zda jde o parlamentní, evropské či do krajských zastupitelstev) jsou jejich kandidáti v porovnání se zástupci parlamentních stran znevýhodňováni. Zásadní otázka zní: jaký prostor by si takové strany mohly věnovat ve vlastním vysílání? Politická vyváženost se dnes totiž měří podle výsledku posledních parlamentních voleb a přihlíží se téměř výhradně na strany, které mají zastoupení v parlamentu. Co si o tom myslíte?