Recesista si říká o státní cenu

Tak úctyhodná událost jako udělování státní ceny za literaturu může být spojována nejenom s reflexemi týkajícími se stavu naší literatury a literárního života, nýbrž také s literární recesí. Na první pohled nemusí jít o ryze tvůrčí záležitost, vzpomeňme však žertů a šprýmů Haška Jaroslava a Cimrmana Járy. Nuže, v nedávných dnech se seběhlo toto:


Podle nových regulí sice i nadále o udělení státních cen rozhoduje ministr kultury na základě úradku příslušné komise odborníků (kritiků i literátů), leč ta zase může předložit ministrovi ke schválení pouze tu spisovatelskou personu, která je navržena veřejností, tj. nakladatelstvími nebo jinými kulturními institucemi, ale i tzv. hlasy lidu - třeba sousedkou, servilním podřízeným, náhodnou osobou - a třeba i sebou samým. Převážná většina návrhů sice byla v letošním roce uvážlivá, už se nevyskytovaly projekty ocenit státní cenou spisky komerčních pisálků, zato se však objevil jiný fenomén: recese.
Na státní cenu za literaturu pro rok 2004 se totiž navrhl autor, který vzorně uvedl své jméno, příjmení, bydliště, žádost datoval a podepsal - a připojil i charakteristiku vlastní osoby a pečlivé zdůvodnění návrhu. Jde o středně vysokého muže mladšího věku, který nosí malou zlatou náušnici, má rád rybízový džus, pivo, hrách a zelenooké brunetky, nesnáší mouchy a hluk - a jeho zásluhy jsou tyto: nemá literární talent, v období 2003-2004 nenapsal žádné literární dílo, a tak ušetřil čtenáře a zvláště literární kritiky utrpení z toho, že by takové dílo náhodou vzali do ruky a nechtěně přečetli první stránku. A soudí, že "tato moje (ne)činnost si zaslouží ocenit státní cenou za literaturu". Žádost se řádně posoudila, neb i badatelé mají smysl pro recesi.
Komise se totiž skládá z lidí světa znalých, a tak jí neušlo, že týž člověk před časem oficiálně navrhl sama sebe jako kandidáta na rektora jedné významné univerzity. Nebyl zvolen, ačkoli přisliboval, že prohlásí Jupiter za výsostné území dané Alma mater, že zavede rektorovo právo první noci - a finance na provoz školy získá tím, že v jejích prostorách zřídí úložiště jaderného odpadu. V kauze "státní cena" už tak štědrými sliby nehýřil. Teoreticky však existuje možnost, že i recese může být nějak vyznamenána, zvláště když jde o ryze český literární žánr. Všude ve světě se slovem "recese" označuje krátkodobý ekonomický pokles, jen v českých zemích (díky hnutí Recese z konce třicátých let) jde také o cosi úplně jiného: o žert, a to mnohdy výstřední, nonsensový. Takže někdejší Recesisté měli získat už prvorepublikovou státní cenu za literaturu!