Zdravit, nebo nezdravit?

Naše vesnice se rozrostla na dvojnásobný počet obyvatel. Jak velká může být, abychom se navzájem nepřestali zdravit?

Když jsme se přestěhovali z městského sídliště do domku ve vesnici, zažili jsme šok, který zažívá asi každý městský přistěhovalec. Ať jsme potkali po cestě vesnicí či jejím okolí kohokoliv, každý nás pozdravil. Řekli jsme si – vida, na vesnici je takové chování běžné. A začali jsme automaticky zdravit taky. Vesnice se během tří let, kdy v ní žijeme, rozrostla o dvě velká pole nových domů na obou svých koncích. Přes hřiště, na autobusovou zastávku začalo z našeho konce spěchat po ránu a během dne více lidí. Jdu a vidím jejich zasmušilé obličeje, slušně je zdravím. Nijak hlasitě, spíš poctivě, jak mě k tomu místní komunita během minulých let vychovala. Přistěhovalci bázlivě tiše odpovídají, ukrajinští dělníci, kteří stavějí jejich domy, raději svedou pohled jinam. Jdu dál a z dálky na mně kýve a pěkně hlasitě mě zdraví starší paní, vitální vesničanka, sousedka z vedlejší ulice. Naše pozdravy se liší. Vesničanka zdraví halasně, já, skorousedlík, povinně středně, a čerstvý přistěhovalec na naše pozdravy tiše odpovídá. Kdybych nepotkala dříve lidi, kteří mne naučili zdravit, možná bych zdravila jen ty, které vídám častěji, při společném venčení psů a dětí, a tak, ostatní bych tiše míjela, tak jako se míjí lidé ve městech. Vesnice se ale nyní zvětšila na dvojnásobek své velikosti. Ukrajinci odsud odejdou na jiné stavby, ale těch, kteří nejsou zvyklí zdravit kolemjdoucí tu zbude stejně tolik, jako těch, kteří jsou navyklí se zdravit. Vychová si místní komunita přistěhovalce ke zdravení? Nebo se ti nejzarputilejší odmítnou zapojit? Jak malá musí zůstat vesnice, aby se v ní udržela pravidla vzájemného respektování? Když jsem žila v malém městě, zdravili jsme se a znali všichni v našem paneláku. Pak jsem žila ve velkém městě, a zdravili jsme se jen na patře domu. Před třemi lety čítalo obyvatelstvo naší vesnice tisíc obyvatel, dnes má, počítám tak ke dvěma tisícovkám lidí. Budeme se v takovém počtu ještě zdravit?