Na vlnách internetu

Ať už se zamýšlíte nad ubohostí současné české pop music z jakéhokoli úhlu, nakonec vždycky skončíte u toho, že dokud budou komerční rádia vsázet na (slušně řečeno) konzervativní hudbu, nikdy tu nevznikne nic, čemu by se dalo říkat scéna. Možná se to ale změní s odchodem modemů z české internetové scény. S rychlejším připojením pak nebude problém ani pro Čechy objevit fenomén internetových hudebních stanic.


Na sílu malých stanic - vysílajících celosvětově hudbu svých kámošů z vedlejšího domu - upozorňoval už Heat Bunting, legenda britského net.artu, při své návštěvě v Praze v roce 1998. V rozhovoru pro Paskvil tehdy říkal: „MTV není demokratická, protože všem vnucuje svůj vkus. Demokratická může být pouze síť malých lokálních stanic, prostřednictvím které získáte přehled o tom, co se hraje v domácnostech kdekoli na světě.“ Buntingovo zjevení v Praze bylo natolik ohromující, že ho pak Česká televize v jiném pořadu pokřtila jako „vynálezce internetového rádia“. Což je pochopitelně pravda stejné hodnoty jako tvrzení, že Al Gore vymyslel internet.
O rádiích na internetu se přestalo mluvit poté, co média objevila P2P programy a začala démonizovat kopírování hudby do formátu mp3. Samotné vysílání (streamování) se začalo jevit jako menší problém a tak se na internetových radiostanicích začaly objevovat i masově provařenější kousky a nakonec si svou internetovou radiostanici pořídilo snad každé menší i větší hudební vydavatelství.
Nicméně internetová rádia nabízejí dál širokou škálu žánrů které se do playlistů radiovysílání šířeného klasickým způsobem nedostaly. Pokud máte chuť na downtempo, naladíte Secret Sound Service. Jestli milujete britskou scénu, pustíte si Garageband. A tak dál. Přes etno k doom metalu. Nebo rumunskou dechovku? Thajskou pop music?V amerických univerzitních stanicích se můžete dobře orientovat pomocí Radiolocatoru.
V roce 1998 stála internetová rádia síťovým umělcům za komentář a také dnes vznikají díla, která se tímto tématem zabývají. Nejčerstvější je InternetRadiobot programátorů Toma Bettse a Joe Gilmorea. Také oni by zřejmě podepsali Buntingovu úvahu a tak jejich robot přesměrovává posluchače mezi přihlášenými internetovými stanicemi a řeší tak drobný problém toho, že s playlistem omezeným možnostmi (ne všichni vaši kamarádi hrají hudbu, kterou chcete vysílat) se stává poslech jedné stanice po několika dnech nudný stejně jako těch komerčních, kde ovšem pořád stejné písničky opakují z jiného důvodu. InternetRadiobot vám zprostředkuje inspirativní cestu k hudbě, která se hraje protože ji někdo miluje.