Ministerstvo školství připravilo změnu – na koleje či jiné studentské ubytování nebude přispívat školám, ale přímo studentům… Koleje tak zdraží, ale student dostane příspěvek, aby si mohl vybrat, kde opravdu chce bydlet.
Změna pro studenta to bude citelná. Ale v negativním slova smyslu. Student, který se vejde do systému předpokladů pro příspěvek (bydliště jinde než v okrese školy, řádné denní studium atd… ), dostane asi sedm set korun, zatímco kolejné díky zatížení nákupu bydlení DPH zdraží mnohem více. Také díky spolufinancování kolejí a menz na školách, zdraží nejen ubytování, ale i menzy. Když jsem studovala vysokou školu já (a není to tak dávno), platili jsme za ubytování tisíc korun, a menza, do které jsem stejně nechodila, byla také směšně levná. Většina mých spolužáků celé prázdniny procestovala a proužívala, zatímco mí kamarádi v zahraničí trávili prázdniny prací. Mnoho nás, včetně mě, vystudovalo dvě školy, protože studium bylo zdarma a náklady na studium směšně levné. Výběr studia byl proto často spíše otázkou náhody než uváženého rozhodnutí. Při „druhém“ studiu však nastával zajímavý paradox. Většina mých kolegů-studentů, včetně mě, již pracovala, a na své další studium jsme si vydělávali. Bez větších problémů. Nakonec – i můj známý streetworker László zjistil, že dávat „klukům ulice“ naturální požitky zdarma se nevyplácí. Kluci, co bylo zadarmo, brali a plýtvali tím. A tak je to i s vysokým školstvím a souvisejícími službami. Pokud konečně nastavíme tržní vysokoškolský systém a zároveň umožníme studentům, aby bylo v jejich silách jej spolufinancovat (například studentskými půjčkami), přestaneme plýtvat vysokým školstvím, včetně bydlení na kolejích a stravování v menze. Je nejen neekonomické, ale i nesmyslné tento systém dotovat. Ostatně i já jsem v období, kdy zbyla místa na kolejích pouze pro studenty ze vzdálenějších končin, bydlela v pokoji kamarádky, která si levnou kolej držela jaksi do zálohy... Vzít studentům služby zdarma či za symbolické ceny, může za rozumných podmínek znamenat, dát jim mnohem více. Třeba jen vědomí, že jsou schopni postarat se sami o sebe. Kdyby takový systém existoval v době mého studia, nestuduji dvě vysoké školy, ale jen tu jednu správnou, a žiju v důstojném ubytování na kolejích, které dávno vymýtily socialistický realismus, či v pronájmu s dalšími studenty. Žila bych rozhodně o několik let dál.
