"Ortenovka" od ignorantů?

Mezi soudobými literárními vavříny patří Cena Jiřího Ortena k nejprestižnějším: je určena pro mladé talenty a až na nepatrné výjimky se ukazuje, že ji dostávají tvůrci, kteří v naší literatuře opravdu něco znamenají a mohou znamenat ještě víc: namátkou Jáchym Topol, Jaromír Typlt, Jaroslav Rudiš... I když, z jiného pohledu, na některé výrazné umělce se "zásluhou" poroty trestuhodně nedostalo - a možná se na ně dostane už jen stěží, poněvadž věkový limit třicet let pro kandidáty bývá neúprosný.

Mezi soudobými literárními vavříny patří Cena Jiřího Ortena k nejprestižnějším: je určena pro mladé talenty a až na nepatrné výjimky se ukazuje, že ji dostávají tvůrci, kteří v naší literatuře opravdu něco znamenají a mohou znamenat ještě víc: namátkou Jáchym Topol, Jaromír Typlt, Jaroslav Rudiš... I když, z jiného pohledu, na některé výrazné umělce se "zásluhou" poroty trestuhodně nedostalo - a možná se na ně dostane už jen stěží, poněvadž věkový limit třicet let pro kandidáty bývá neúprosný.
V letošním roce bude Cena Jiřího Ortena přiřčena již posedmnácté (první laureáti pocházeli z autorů publikujících v samizdatu) a již tradičně se jedním z hlavních organizátorů vyhlášení a udělení ceny stalo pražské nakladatelství Mladá fronta. Vydávají v ní také původní českou beletrii, leč často se zdá, že nakladatelští činitelé neumějí rozlišit dobrou knihu (mj. prózy Natálie Kocábové) od prachšpatné (povídky Roberta Kubánka). Též proto si Mladá fronta vylepšuje prestiž spolupořadatelstvím takzvané "Ortenovky". Jenže nestačí vyhlašovat, ono by se mělo v této souvislosti aspoň malinko něco vědět o nové české literatuře. V nakladatelském dopise, kde se píše o termínech atp., se vypočítávají autoři, kteří Ortenovu cenu v minulosti obdrželi. A hrůzou jati shledáváme, že v Mladé frontě nevědí ani tolik, kdo ji získal naposledy, před několika měsíci. Suverénně sice napíší, že jde o Petra Malého, jenže on žádný Petr Malý v české literatuře není: "Ortenovku" loni obdržel vynikající básník expresionistického ražení, tj. olomoucký Radek Malý, jedna z největších nadějí naší soudobé poezie. Dobrá, jde o nové jméno a chybička se vloudí, byť mladofrontovní úředníci by jistě byli pohoršeni, kdyby i jim někdo prznil jméno. Leč to není všechno: připomíná se zde dále, že Cenu Jiřího Ortena kdysi získal Viewegh (za prózu Báječná léta pod psa). To je pravda pravdoucí, jenomže tu čteme černé na bílém: Michael Viewegh. Inu, můžeme zaujímat ke knihám Vieweghovým více nebo méně kritický postoj, mohou se nám líbit nebo nikoli, rozhodně však jde o jednoho z nejznámějších literátů současnosti - a nevědět, že se jmenuje Michal, nikoli Michael, to je docela silná káva. Anebo spíše hodně zaschlý lógr.
Obecně vzato je to typický šlendrián: kdosi se do něčeho hrne, přičemž valně neví, o co jde a o koho jde, hlavně že se do toho o překot hrne. Kdyby ignoranti z Mladé fronty zasedali i v porotě, nejspíš by dali "Ortenovku" Harry Potterovi. Bohatě by jim stačilo, že mu ještě není třicet...