Rodiče školačky z Jižní Karoliny v USA pohoršila před nedávnem pohádková knížka, kterou si jejich dcera vypůjčila ve školní knihovně. V knížce totiž vystupují dva homosexuální princové, líbají se, dokonce mají svatbu. Zděšení rodiče podotkli, že nejenom neuznávají takové hodnoty, ale navíc jsou přesvědčeni i o tom, že malé dítě nemůže pochopit něco tak zvláštního.
Na internetovém serveru, který zprávu uveřejnil, se rozběhla velmi rozsáhlá diskuse o tom, zda patří homosexuálové do pohádek. Dvě skupiny diskutujících byly očekávané: zaprvé ti, kdo tvrdí, že homosexuálové jsou nemocní lidé, možná dokonce zvrhlíci a zločinci a nepatří tedy nejenom do pohádek, ale vůbec na boží svět. Zadruhé normální lidi, kteří se hádali s těmi prvními a zastávali názor, že homosexuálové nejsou ani nemocní, ani zvrhlí a mohou být kdekoliv, tedy i v pohádkách. Třetí skupina diskutujících byla ale nejzajímavější – to byli ideologicky maskovaní odpůrci homosexuálů. Tvrdili – budiž, proti homosexuálům nic nemáme, ale do pohádek nám je netahejte. Malé děti přeci musí vnímat normální většinový svět a nenechat se od nejútlejšího věku dezorientovat nějakými extrémy, zvláštnostmi a podobně.
Je to vůbec zajímavá úvaha o kritériích toho, co do pohádky patří a nepatří. Ale zřejmě nevadí zrady, podvody, násilí, popravy, doživotní kletby, nejrůznější charakterové vady…Zato dva princové gayové vadí moc.
Samozřejmě neberu rodičům právo na představy o tom, co je pro jejich děti výchovné a co nikoliv. Za typické ale považuji, jak se hloupé představy propojují s cenzorskými snahami o třídění a kádrování textů. U nás je to ještě stále dost populární metoda. Svědčí o tom ostatně i ta diskuse – těch, kteří by homosexuály z pohádek vykázali je opravdu hodně.
Zřejmě další vysvětlení pro ohromující popularitu Mrazíka.
