Patnáctiletý Pavel z Tachovska minulý týden zemřel. Než se dostal do rukou odborníků, kteří by mu mohli pomoci, tři dny procházel rukama lékařů, kteří nebyli schopni rozpoznat závažnost jeho stavu. Kdyby lékaři zasáhli odborně dříve, měl Pavel šanci žít…
Popsání proběhnuvšího procesu je až tragicky prosté: V sobotu spadl Pavel ze stromu a uhodil se do nohy. Za pár hodin si začal stěžovat na silné bolesti a nevolnost. V neděli jej rodiče odvezli na pohotovost. Lékař prohlásil, že nejde o nic vážného. V pondělí, se čtyřicítkami horečkami, jej odvezli rodiče na polikliniku na oddělení chirurgie. Lékař dal chlapci berle. Bolesti se staly nesnesitelnými a Pavel začal zvracet. V úterý obvodní lékařka usoudila, že jde o infekční onemocnění a poslala chlapce obyčejnou sanitkou do padesát kilometrů vzdálené nemocnice v Plzni. Do nemocnice byl dopraven v komatu, záhy zemřel. Kdo zavinil jeho smrt? Evidentně systém putování od jednoho „odborníka“ k druhému. Skutečnost, že není v oboru dost tak kvalifikovaných lékařů, kteří by závažnost Pavlova stavu odhalili, je strašlivé zjištění. Své výsledky tak přináší dlouhodobá politika našeho zdravotnictví. Situace v něm je velmi podobá situaci ve školství, kde „kdo neumí učí a kdo umí, pracuje v jiném oboru“. Ve školství ohrožují nekvalitní síly duše našich dětí, ve zdravotnictví naše životy. Přístup k lékařům jako k autoritám se tak bohužel stal velice riskantním. Zdá se, že dle stávajících zkušeností, musí pro dobrou lékařskou péči nemocný či o nemocného se starající: 1.vždy lékaře podezírat z nepřesného stanovení diagnózy, 2. pokud možno vždy konzultovat s odborníkem na danou problematiku (kapacity oboru paradoxně často ochotně konzultují, ochotněji než jejich průměrní kolegové), 3. ozřejmit si všechna práva, která pacient vůči lékaři má a uplatňovat je. Je to strašné, ale případ Pavla jen potvrdil, že v dnešní době je nutné bránit se před „lékařskou péčí“, až na výjimky opravdu kvalitních lékařů, kteří zůstali v oboru i přes neadekvátní podmínky a narazíte na ně s obrovským štěstím a jen velice zřídka.
