Byl jednou jeden celkem zručný hiphopový producent a moudrý muž. Říkal si DJ Danger Mouse a debutoval v žánrových kruzích ceněným albem Ghetto Pop Life, kde své síly spojil s rapperem Jeminim, ale také třeba s lidmi od v Čechách známé formace Pharcyde. Měl úspěch a tak zapřemýšlel co dál. A napadl ho zvláštní kousek. Jeho komerčně úspěšnější kolega Jay-Z totiž vydal „Black Album“ a jeho napadlo, co by se stalo, kdyby vokál z tohoto alba spojil s instrumentálkami z legendárního bezejmenného dvojalba Beatles, kterému se začalo, kvůli obalu, říkat „White Album“.
Ti bystřejší z vás už pochopili, že název nového, na začátku tohoto roku vyšlého, alba DJ Danger Mouse bylo „Grey Album“. A přesto, že se nejednalo o nic zásadně umělecky progresivního, vznikla okamžitě causa, která o něco dál posouvá diskusi o autorských právech a především o právech korporací bránit či povolovat volnému nakládání s kulturním dědictvím.
Jen co DJ Danger Mouse vydal prvních 3 000 promo kopií, ozvala se korporace EMI, vlastnící „práva“ na originální album Beatles, „remix“ nepovolila a tak byl celý náklad stažen z obchodů. Jenže, jak už jsem psal, DJ Danger Mouse byl moudrý muž. Okamžitě se proto spojil s internetovými aktivisty ze serveru Ilegal Art a ti zorganizovali na podporu „Šedého alba“ celou řadu akcí.
Tou asi nejvýznamnější byl tzv. Grey Tuesday (Šedé úterý), akce, která ukázala, že síla internetových komunit je srovnatelná i s penězi a vlivem EMI. V úterý 24.února 2004 se totiž „Grey album“ objevilo na 170ti www stránkách jako volně stažitelná mp3. Smysl akce? Na „šedé útery“, 24. února 2004 bylo „Grey album“ nejstahovanější americkou nahrávkou. S víc jak milionem stažených kopií předehnalo i Norah Jones, nebo populární hvězdičku a oficiálního rappera Kanye Westa. Banzai! Bylo vymalováno.
Na „Grey album“ vyšla pochvalná recenze v New York Times, Boston Globe i Rolling Stone. Důvěryhodná a respektovaná organizace Electronic Frontier Foundation, bojující za svobodu slova na internetu, vypracovala DJ Danger Mouseovi posudek, který zpochybňuje „autorská“ práva EMI na beatlesácké „Bílé album“. Obrovským způsobem také vzrostla návštěvnost stránek Ilegal Artu, kde mohou díky cause najít návštěvníci historii sporů o samply a autorská práva v pop music.
A především – na základě úspěchu „šedého úterý“ vznikla zcela nová stránka Banned Music ( zakázaná hudba), která si dává za cíl „prostřednictvím P2P komunikace zabránit velkým labelům zakazovat či cenzorovat hudební nahrávky. Prozatím si tu můžete stáhnout „Grey Album“, „Double Black Album“ (Jay-Zho Black Album mixované s Black Album od Metallicy) a také zajímavou kompilaci Stay Free, kde najdete skladby, které se v minulosti staly předmětem soudních sporů (například od Negativland, Elastica, Bestie Boys, Public Enemy, Verve atp). „Hudební aktivisté“ Downhill Battle, kteří za většinou těchto akcí stojí, ale slibují další kousky. Těšíme se.
