Je to zvláštní, trochu paradoxní: jak může být zároveň pravda, že Irák mohl ohrozit svět zbraněmi hromadného ničení během pětačtyřiceti minut a to, že Irák žádné zbraně hromadného ničení nemá? Příčí se to logice. Anglosasové jsou tradičně právě v přísně logickém myšlení dobře cvičení. Přesto lord Hutton tvrdí ve své zprávě o smrti Davida Kellyho, že vláda Tonyho Blaira ve vyhodnocování nutnosti útoku na Irák nepochybila a že na vině je BBC, která zkreslovala informace.
Skutečně, zpráva lorda Huttona byla publikována v týž den, kdy šéf skupiny expertů v americkém Kongresu potvrdil, že Irák zřejmě žádné zbraně hromadného ničení nemá. Přitom existence těchto zbraní a jejich akutní hrozba byla opakovaně britskou a americkou vládou uváděna jako hlavní důvod útoku. Jistě, nic to nemění na tom, že lord Hutton zkoumal okolnosti smrti Davida Kellyho, experta na otázky zbraní hromadného ničení, který pracoval pro britské ministerstvo obrany. A jehož názory použila - či zneužila - stanice BBC v tom smyslu, že vláda záměrně manipulovala veřejným míněním, pokud jde o iráckou hrozbu. Hutton dospěl k závěru, že Kelly skutečně spáchal sebevraždu, že nebyl zabit ani k sebevraždě donucen. Zároveň tvrdí, že vláda nic nezkreslovala, pouze pracovala s informacemi, které tehdy považovala za hodnověrné. A že naopak BBC informace získané od Kellyho interpretovala nesprávně.
Ale lze to považovat za očištění a triumf vlády Tonyho Blaira a obžalobu všech, kdo o důvodech pro útok na Irák pochybovali? Tony Blair to tak pochopitelně chápe a vyzval všechny pochybovače k veřejné omluvě. Nezaslouží ji.
Je několik možností, jak současnou situaci chápat. Zaprvé - Irák zbraně hromadného ničení měl a má, jen se je zatím nepodařilo nalézt. Je to už ale málo pravděpodobné. Zadruhé - Irák zbraně hromadného ničení neměl a britská vláda skutečně manipulovala veřejným míněním, aby získala podporu a argumenty pro účast na útoku. Zatřetí - Irák zbraně hromadného ničení neměl a nemá a britská vláda skutečně pouze pracovala se zdroji, které považovala za hodnověrné. Ale: kdo je zodpovědný za práci tajných služeb? Někdo jiný než vláda a politici? Jestliže se tajné služby mýlily, nebo záměrně manipulovaly fakta, je to věc, která se týká právě a pouze jich samých, nebo je to něco, za co nese vláda politickou odpovědnost? V jakém světě žijeme? Demokratickém nebo orwellovském?
Samozřejmě tato diskuse neřeší otázku, nakolik byl režim Saddáma Husajna světu nebezpečný i bez zbraní hromadného ničení, nakolik byl zločinný a nakolik bylo dobře ho zlikvidovat. Je tu ale jeden problém - je to tak, že demokratické země na čele se Spojenými státy a Británií mají právo posuzovat "udržitelnost" režimů a zasahovat proti nim? Kde jsou kritéria? Jak je to s rolí OSN, která s útokem nesouhlasila? S mezinárodním právem? Nebo-li: Není to tak, že hrozba zbraní hromadného ničení byla opravdu jen zástěrkou pro rozhodnutí zlikvidovat nebezpečný a zločinný režim? Zástěrkou pro to, že se politici neodvážili veřejně přiznat svoji mocenskou pozici - totiž to, že mohou zlikvidovat toho, kdo se jim nelíbí?
V jakém světě žijeme?
