Různých kulturních anket máme jako máku, nicméně těch literárních je mezi nimi spíše jako šafránu. A tak si největší renomé udržuje pořád ta, která se opírá o obstojnou tradici - tj. anketa deníku Lidové noviny o Knihu roku. Pomineme-li její prvorepublikovou a krátkou poválečnou minulost, loni redakce deníku LN vyhlásila anketu už potřinácté - a zvítězila v ní kniha na pomezí beletrie a literatury faktu, čili posmrtně vydaný Deník věhlasného filmového umělce Pavla Juráčka, zatímco na druhém místě se umístila fenomenální básnická sbírka Miloslava Topinky Trhlina.
Dlouhá léta bylo běžné, že vavříny v anketě sklízela bezmála výhradně velká nakladatelství jako Atlantis, Paseka a především Torst, jehož tituly triumfovaly během dvanácti let sedmkrát. Nyní však zvítězily knihy z nakladatelství, která z hlediska trhu jako by ani neexistovala: totiž buď z Národního filmového archivu, což je specifický vydavatelský dům, anebo z nakladatelství Trigon, jehož nízkonákladová produkce je určena zejména milovníkům nauk hermetických či obecně vzato esoterice. Proto se dá mluvit o kolapsu médií, která vydání obou knih zaznamenala v době vydání jen v minimální míře, leč navzdory tomuto nezájmu oba "neznámé" tituly v anketě získaly pomyslné zlato a stříbro.
Redakce LN na sklonku loňského roku oslovila tři stovky osobností, a zdůraznila, že zejména spisovatele, překladatele, editory, recenzenty, kritiky, ale například i vědce, umělce atd. Z oslovených odpovědělo 136, tj. necelá polovina, a z tohoto počtu byla více než třetina vědců, umělců a v tzv. neposlední řadě též publicistů (včetně novinářů literaturou se obzvlášť nezabývajících). A jak se ukázalo, právě ti publicisté, kteří se naopak literaturou zabývají, z valné části rozhodli o tom, že se Knihou roku stal Deník Pavla Juráčka.
Z řad literárních teoretiků totiž Juráčka podpořili jen dva, Michal Jareš z Akademie věd a královéhradecký docent Petr Poslední, který dal svůj hlas i Topinkovi (každý respondent mohl uvést bez uvedení pořadí až tři tituly). Pro Trhlinu dále hlasovalo ještě pět literárních badatelů (včetně dvou zahraničních bohemistů), shodou okolností však ani jeden náš publicista nebo časopisecký recenzent. Stojí za zmínku, že se na Topinkovu stranu přiklonil i Petr Kabeš, letošní laureát Státní ceny za literaturu. Dopadlo to jak to dopadlo: Juráček zvítězil před Topinkou víc než o prsa. Evidentně však o prsa publicistů!
