Nedávno si jihlavské nakladatelství Listen postesklo ústy svého editora Borise Dočekala, že "dělat soutěže v literatuře je nesmysl" a že za třemi renomovanými tvůrci, kteří uspěli v místní nakladatelské soutěži o českou povídku (tj. Ivan Binar, Viola Fischerová a Jiří Kratochvil), prý vznikla učiněná propast v kvalitě. To ale v žádném případě neplatí ve všech případech: jiné soutěže tohoto typu zjevně mají smysl a živému dění v tuzemské literatuře prospívá i udělování regionálních cen.
Příkladem podobné prosperující soutěže je třeba Literární Šumava, ve které se už léta soutěží v oblasti prózy i poezie (ve dvou věkových kategoriích, kde je předělem věk pětadvaceti let). Její organizátoři (především Městská knihovna v Klatovech) se adresně neobracejí na naše žijící klasiky, nýbrž na potenciální talenty: soutěž totiž chce především iniciovat literární tvorbu - a smysluplnost takového počínání je více než evidentní. A nemá cenu se pohoršovat nad zaslanými "texty plnými amatérismu a megalomanství", jak to v Jihlavě činí Dočekal: uznávaní tvůrci také kdysi začínali a jejich první krůčky nebyly dokonalé. Copak nejsou plné amatérismu a neškodného surrealistického "megalomanství" třeba i rané "básninky" Bohumila Hrabala?
Velkou injekcí pro slovesnou tvorbu se může stát též zmíněné udělování regionálních cen. V Plzni předloni založili Cenu Bohumila Polana (nazvanou k poctě významného plzeňského literárního kritika) a letos ji vyhlásili již potřetí; základními kritérii je buď autorská příslušnost k regionu, anebo šířeji chápaná "západočeská" tématika. Tentokrát cenu získala za sbírku Liánový most básnířka Karla Erbová, o jejíž knížce zralých veršů "pražská" kritika neprávem pomlčela, čestným uznáním byl oceněn známý hudební teoretik Petr Kofroň a mladý lyrik Martin Šimek. Nešlo o žádnou okrajovou záležitost: pocty se udělovaly na plzeňské radnici za aktivní účasti primátora města Plzně Jiřího Šnebergera. Nikoli náhodou básník Václav Daněk zdůraznil, že v městě na Pé, známém nápojem na pé, se rodí velká Pé - Poezie.
Zaznamenání si zaslouží jedna perlička: Ivan Binar z Obce spisovatelů značně nevhodně připomněl, že otec Bohumila Polana byl vězeňský dozorce, a Binar byl vězněn v Plzni na Borech coby chartista ... Jenže Polanův otec dozorcoval v časech, kdy se psalo c. a k. a T. G. M., a to byly jinačí časy, ačkoli namátkou anarchista S. K. Neumann bědoval, že jim na Borech dávají řízky jen v neděli. Leč Polan debutoval před sto lety v anarchistickém tisku po boku Fráni Šrámka - a dávat jeho jméno do souvislosti s předlistopadovým vězeňstvím je nesmysl. Hlavně že však Cena Bohumila Polana má smysl!
