Dvojnásobný a trapný euroskeptik Svoboda

Před referendem o vstupu do EU vystupoval ministr zahraničí Cyril Svoboda jako důsledný zastánce vstupu. Nešetřil kritikou na adresu euroskeptiků nebo nedůsledné politiky Václava Klause. Byl velmi konzistentní a integrovaný. Přitom je hned dvojnásobným euroskeptikem. A dokonce upoceným.



Zaprvé. Svoboda patří k politikům, kteří prosazují zmínku o křesťanských kořenech Evropy do evropské ústavy. To je dlouhodobé a už jsem tady o tom psal. Je to odmítání typicky evropských hodnot tolerance a pluralismu a je to také neznalost dějin. Je to třeba příklon k diskriminační politice Vatikánu vůči homosexuálům.
Před pár dny se ovšem Svoboda projevil jako trapný a upocený euroskeptik ještě také zcela aktuálně. Neodjel na pohřeb zavražděné švédské ministryně zahraničí Anny Lindhové. Poslal náměstka a sám dal přednost okresní stranické konferenci. No, jistě ve straně to vře, před sjezdem se objevili tři protikandidáti a Svoboda uvažuje průzračně: když neobhájím post ve straně, těžko se mi bude někdy v budoucnu obhajovat post ve vládě. Tedy: nejprve musím vůbec ministrem zahraničí být, abych se o zahraničí mohl starat. Jak logické.
A jak pěkný doklad nejenom diplomatického hulvátství, ale i euroskepticismu: priorita českého ministra zahraničí je jednoznačně na domácí, nikoliv evropské půdě.