Tentokrát se chci s vámi podělit o zážitek z mimořádného novinářského ztvárnění soutěže v desetiboji na atletickém MS. Kolega Martin Hašek z MFD, který je jinak jistě kvalitní sportovní redaktor, podal naprosto odstaršující výkon. Nebylo by to samo o sobě tak zajímavé, kdybych si nemyslel, že to je jenom příklad stále více se rozmáhajícího novinářského stylu. Že takto uvolněně a bez vztahu k faktům píší novináři stále častěji a samozřejmě nejenom o sportu.
Kdo sledoval desetiboj na MS v Paříži ví, že Roman Šebrle hodil v oštěpu k pětasedmdesáti metrům, jenomže tento pokus neustál a celým tělem přepadl za čáru. Eufemisticky a podle pravidel se tomu říká přešlap. Podle Haška to byl rozhodující moment desetiboje: Šebrle byl od zlata možná jenom třicet centimetrů, spekuluje Hašek – kdyby si posunul rozběh o tuto vzdálenost, pak by pokus zvládnul a ten by se mu započítal do výsledků. “Kde Šebrle přišel o titul? Ve chvíli, kdy z jeho ruky vyletěl oštěp,” napsal Hašek. “Kolik jen může být v člověku síly?…Náčiní přistálo asi pět metrů za sedmdesátimetrovou hranicí. Jenomže Šebrle tu zvířecí energii, která z něj vytryskla, nezkrotil. Přepadl za čáru, byl to přešlap. V tomhle zlomku času padl do hlubin Šebrleho sen o titulu mistra světa.”
Televizní kometátoři také neustále spekulovali o tom, za jakých podmínek může Šebrle vyhrát, a zcela ignorovali, že je to velmi nepravděpodobné, protože prostě Pappas je evidentně v lepší formě. Ale alespoň poctivě informovali – jeden metr v oštěpu je přibližně patnáct bodů, opakovali dokolečka. Když se podíváte na výsledky, opravdu jednoduše zjistíte, že Šebrle získal za hod 69,79 metru 886 bodů a tedy, že za jeden metr získal necelých 13 bodů. Příděl bodů ovšem roste s délkou hodu, takže za 75 metrů by získal 966 bodů, tedy o 80 více. Další pohled do výsledkové listiny vám lehce připomene to, co by si měl umět ověřit i sportovní redaktor renomovaného listu – že Šebrle prohrál s Pappasem o 116 bodů. Ať počítám, jak počítám, vychází mi, že i kdyby Šebrle tu zvířecí energii ukrotil, prohrál by o cca 36 bodů. Nepomůže ani úvaha, že s vědomím většího bodového zisku za oštěp by běžel jinak závěrečný běh – i Pappas by mohl běžet jinak. A navíc: úplně stejně můžete spekulovat o tom, že desetiboj se rozhodl v kterékoliv jiné disciplině – kdyby si Šebrle lépe nastavil rozběh u výšky, mohl skočit třeba 212, kdyby víc propnul levou paži u tyčky, mohl se přenést třeba přes 510 a tak dále.
Novinář dal zcela jasně přednost sugesci dramatického okamžiku a šťavnatému jazyku před normálním zpravodajstvím. Bohužel jsem přesvědčený o tom, že je to trend. Podle prosté logiky: noviny jsou tu pro lidi, čtenáře nějaké suché zprávy nezajímají, je třeba ho vtáhnout do děje, oslovit, pobavit, vzrušit, předložit mu něco výjimečného. Podívejte, ty body stejně nebude nikdo přepočítávat, tak můžeme trochu nadsadit. Vždyť je to pro lidi hezčí, když jim dáme pocit, že se účastní nějakého výjimečného dramatu, neobvyklého okamžiku. A ostatně, líp se to i píše, je to zábavnější.
