nahoru

Velmi současná kniha o stvůrách a nestvůrách

VLADIMÍR NOVOTNÝ 19. března 2003 • 08:01

Pražské nakladatelství Půdorys před nedávnem obnovilo svou činnost a snaží se nabízet veřejnosti knížky, které formou čtivé popularizace přibližují nejrůznější záhady a tajemství minulosti. K atraktivním, leč i výjimečným titulům tohoto druhu, patří i nový titul Půdorysu - kniha z pera Luboše Antonína lapidárně nazvaná Bestiář.

Pražské nakladatelství Půdorys před nedávnem obnovilo svou činnost a snaží se nabízet veřejnosti knížky, které formou čtivé popularizace přibližují nejrůznější záhady a tajemství minulosti. K atraktivním, leč i výjimečným titulům tohoto druhu, patří i nový titul Půdorysu (Praha 6, Dejvická 30) - kniha z pera Luboše Antonína, odborného pracovníka Národního muzea, lapidárně nazvaná Bestiář. Pod tímto názvem se skrývá soubor zasvěcených vyprávění nejen o bájných zvířatech, o monstrech, obludách a nestvůrách, ale i o tzv. živlových bytostech. Tedy o fantastických nebo fantaskních stvořeních, která na konci středověké Evropy náležela k nepostradatelnému inventáři knižních ilustrací a která v jistém smyslu doputovala až do našich postmoderních časů. Ekologové se o ně nestarají a nepořádají protestní akce na jejich záchranu, a tak i těmto stvůrám a nestvůrám hrozí ve světě webových stránek vyhubení, tj. úplné zapomenutí a vymazání z paměti. To povede k redukci naší fantazie, která se odjakživa ve své obrazotvornosti opírala o vědomí existence takového bestiáře.
Autor knihy je největším znalcem našich zámeckých knihoven a při jejich zkoumání přišel na kloub i mnoha jiným záležitostem, spjatým se záhadami dávných časů. Soudí, že původ oblud a jiných báječných bytostí bychom našli v přednáboženském myšlení, kdy se člověk identifikoval se zvířetem a vtiskoval stvůrám a nestvůrám lidskou podobu i duši. O spoustě monster se mluví ve Starém zákoně, a proto se podle Antonína nabízí lákavá otázka, zda tyto bestie nejsou pozůstatky světa před potopou, mj. atlantských civilizací: vždyť nikoli náhodou ty nejúžasnější nestvůry pocházejí z mořských hlubin. Jejich podoby se staly součástí nejen klasických eposů, ale třeba i středověké heraldiky (málokdo ví, kolik monster je vyobrazeno v letohrádku Hvězda u pražské Bílé hory!) - a především moderní hlubinné psychologie C. G. Junga.
Dostaly se však také jinam: vždyť i jedna česká politická strana má v erbu jednorožce! Leckdo ví, co je Kraken, chameleon, upír, ochechule, zombie či fénix, jen v Antonínově Bestiáři se ale můžeme víc dovědět o undinách, lamiích, ohnižilech, oliheních či mavkách. S nejrůznějšími obludami se však potkáváme i v sobě a v osobách nás obklopujících: právě v každodenním životě nám totiž středověký bestiář nabízí samá aktuální srovnání. A po přečtení Bestiáře si navíc můžeme říkat: Buďme klidní, jakmile se objeví problémy, okamžitě rozpoznáme jejich pravou povahu. Třeba dračí nebo baziliščí.

VLADIMÍR NOVOTNÝ