Informace proudí jedním uchem tam a druhým ven. Až náhle zazní z obrazovky, že náčelníkem Horské služby v Krušných horách je jistý Rudolf Chlad. A on prochladlý mluví na pozadí zasněžené krajiny o zimě.
Pak to scvakne, to je přece chlapík na svém místě! Za pár dní to samé v bleděmodrém: ornitologický problém severní Moravy řeší v TV-zpravodajství předseda Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně – Petr Orel.
Latinsky se tomu říká nomen omen, čili jméno s nápovědou, neboli vlastní jméno, jež vyjadřuje typickou skutečnost o svém nositeli: například když se obuvník jmenuje Švec, třeba Josef Švec. A tak jsem založil sbírku „nomenomenů“. Další kousek mě napadl vzápětí: RNDr. Václav Větvička, někdejší pracovník průhonického parku, poté ředitel Botanické zahrady a nyní expert v parku štiřínského zámku; kdo by ho neznal.
Snadný i náhodný byl další úlovek, byť zprvu s pochybnostmi. Když jsem totiž na letáku kosmetické firmy, jejíž produkty má v oblibě má žena, uviděl, že cosi doporučuje ing. Radek Voňavka (obchodní ředitel), ušklíbl jsem se: to nebaštím, marketingoví kreativci už nevědí, čím zaujmout. To pak bude generálním ředitelem kosmetické firmy René Parfém, a jeho zástupcem Štěpán Šampon. Ale zmýlil jsem se, pan Voňavka na webovkách firmy skutečně existuje.
Pak jsem sbírku obohatil o sportsmeny: asi před pěti lety působili u ligových fotbalistů v Příbrami dva nositelé přímo výstavních fotbalových příjmení – manažer Jozef Kopačka (známý též ze Sparty) a trenér František Kopač. A jeden známý mi dodal další kus: před asi dvaceti lety chytal druhou hokejovou ligu za ČLTK Praha Jaroslav Gol a byl prý dobrý, moc gólů nepouštěl.
Chlad, Orel, Větvička, Voňavka, Kopačka, Kopač a Gol... Zatím jen sedm nomenomenů, ale vždyť přece začínám. Třeba mi někdo někoho dalšího, a to s věrohodnou legendou poskytne. Předem děkuju a slibuju, že když se bude sbírka slibně rozrůstat, dám vědět.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
