Je to zamotaná, ale hlavně trapná aférka. Původně se měl fotbalový brankář Petr Čech nepohodnout s moderátorem Jakubem Železným. Ale za pár dní vyšlo najevo, že v předtočeném rozhovoru pokládal Čechovi otázky...
Je to zamotaná, ale hlavně trapná aférka. Původně se měl fotbalový brankář Petr Čech nepohodnout s moderátorem Jakubem Železným. Ale za pár dní vyšlo najevo, že v předtočeném rozhovoru před televizním vyhlášením ankety Sportovec roku pokládal Čechovi telefonicky otázky dramaturg pořadu, nikoliv Železný, přičemž ten se ale k jejich autorství hlásí a považuje je za případné.
Otázky to však vůbec nebyly vtipné, nýbrž naopak arogantní, jízlivé a přímo – hloupé.
„Jak jste oslavil propad českého týmu na 25. místo světového žebříčku?“ Tohle je vtipná otázka? Jaká po ní mohla následovat odpověď? Nebo další: „Jako sedící na lavičce již helmu potřebovat nebudete, tam vás nikdo nezraní, že?“ Vžijme se do Čechovy pozice a zkusme si říci, jak bychom odpověděli.
Česká televize nejdříve uvedla, že se Čech zachoval hystericky a Železný připojil, že se nehodlá podílet na neoprávněném budování kultu hvězdné osobnosti Petra Čecha. Ach, jaký to namistrovaný mudrlant nám tady vyrostl. Leč následující den se ČT od pořadu distancovala: prý zajišťovala pouze technicky přenos, vše ostatní – dramaturgicky i scénáristicky – bylo v režii agentury BPA.
Souhlasím s reakcí Petra Čecha – neodvysílat rozhovor s tak hloupými otázkami. Jeho sebevědomý postoj je na místě. Od roku 2004 chytá v londýnské Chelsea, jednom z nejlepších klubů světa. To je něco podobného, jako kdyby nějaký tuzemský pěvec byl stálým členem Metropolitní opery v New Yorku. Čech je tedy opravdu světová extratřída, byť se mu poslední dobou nedaří. Znám desítky fotbalistů, ale on patří k těm nejchytřejším. V rozhovorech odpovídá téměř spisovně, formuluje přesně a věcně. Ano, připouštím, je spíš suchar, žádný vtipálek.
Za celou aférou je zásadní problém samotné ankety Sportovec roku a snaha dělat z ní nesmyslně televizní estrádu. To však se sportovci při vší úctě k nim nelze. Oni nejsou herci či zpěváci, nejsou zvyklí zábavně mluvit a vystupovat na veřejnosti. Vzpomeňme si na všechny podobné ankety atleta, fotbalisty či hokejisty roku. Vzpomeňme na všechny moderátory těchto pořadů, jak byli sami trapní a ztrémované sportovce svými „vtipnými“ otázkami vlastně zesměšňovali. Ptáte se, proč tyto pořady, pozůstatek minulého režimu, stále vznikají? Pro peníze! Pořádající agentury pro ně totiž získají sponzory a jejich milióny. Je to prostě jen a jen kšeft, jenž se však tváří jako ušlechtilost všech ušlechtilostí. Takže je na místě jediné řešení – ankety v této podobě zrušit.
Znám již trochu většinového čtenáře webu Reflexu, který se vyznačuje tím, že „nemusí sport“... Očekávám například reakci: je nehorázné, aby kopálista Čech vydělával milióny korun měsíčně, když lékaři nebo vědci mají sotva zlomeček takového platu, a tudíž je správné, že takové otázky dostal.
Jenomže, milí zlatí, i když s těmi málo placenými lékaři a vědci je to stokrát pravda, svět showbyznysu na to nehledí. A proč taky?! Když kluby patřící miliardářům takto hráče platí, nikdo s tím nic nenadělá. Koneckonců každý měl nebo má možnost hrát fotbal či hokej a dotáhnout to do anglické fotbalové ligy či hokejové NHL. A proč se to z těch stamiliónů kluků podaří jen těm pár stovkám? Nejspíš díky jejich talentu a píli. Podobně je tomu – pro názornost – u zpěvu. Stamilióny lidí na světě zpívají, ale jen jeden byl například Pavarotti (u nás zase božský Kája). Takže, rozumíme si? A ještě prosba: nezjednodušujme a neříkejme, že ti bohatí hráči mají místo mozku puk nebo míč. A my, kdybychom to hráli, bychom byli stejně dobří, ale nechce se nám, protože máme přece vysoké IQ.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
