Nějak bylo poslední dobou v mediálním prostoru hodně fotbalu, přitom z českého pohledu hodně špatného. Trapná hra, trapné porážky, celkově trapný dojem. Teď ještě neuspět v kvalifikaci o postup na mistrovství světa...
Nějak bylo poslední dobou v mediálním prostoru hodně fotbalu, přitom z českého pohledu hodně špatného. Trapná hra, trapné porážky, celkově trapný dojem.
Teď ještě neuspět v kvalifikaci o postup na mistrovství světa – v zápasech s Poláky a Iry – a můžeme náš fotbal pohřbít. Tak by mohl zaplakat skeptik.
I když k nim patřím, nemyslím si to. Je to pořád báječná hra, v níž si my kluci mnohé dokazuje a užíváme. Tak to bylo, je a bude, byť nové generace hrají možná raději florbal nebo jezdí na snowboardu. Skeptika ze mne dělá pohled na špatnou a nepohlednou hru českých klubů v tuzemské první lize, natož v evropských soutěžích.
Příčina je jasná každému, kdo se jen trochu o fotbal zajímá: naše kluby prodávají ty nejšikovnější hráče do ciziny, aby za utržené peníze mohly žít. A tak v Česku zůstávají ti neprodejní, tedy průměrní, v tom nejlepším případě. Je to věc, jež se hned tak nezmění.
Nedostatek fotbalového talentu se však dá nahradit fyzickou kondicí a nasazením. Jenomže i tyhle „poslední“ trumfy nám chybějí. Nejvíc to bylo patrné v utkání Evropské ligy Slavia – Lille (1:5), ačkoliv to nechtěli připustit fotbaloví experti ve studiu ČT – bývalý hráč Pavel Karoch a trenér Milan Bokša; jinak hovořící dosti rozumně.
Co s tím? Trenér Jaroslav Hřebík, i když je u fotbalové veřejnosti zapsán spíš jako „velký teoretik, který nikdy nic velkého nevyhrál“, má velkou pravdu v tom, že v prvoligových klubech se trénuje fyzická kondice na 70 procent, že trenéři neustále pobízejí hráče – ať přidají, protože se hráči prostě stydí jeden před druhým makat naplno. Jako bývalý fotbalista ví, o čem mluví. A já ze své někdejší, pouze „přeborové“, fotbalové praxe to mohu jen potvrdit.
Poslední hráč, který se nestyděl na tréninku dřít, přičemž neoplýval supertalentem, byl nejspíš Pavel Nedvěd. Mimochodem, jeho spoluhráči ve Spartě se mu proto smáli... K tomu lze dodat, že je nutné najít jak nové Nedvědy, tak možná spíš trenéry, kteří odnaučí hráče stydět se bojovat a nadřít fyzičku.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
