Psal jsem o ní několikrát: lékařka, která si našetří a pak stanuje v Grónsku nebo kormidluje bárku napříč oceánem. Teď už nepracuje ve špitálech, ale je takovou ostravskou Matkou Terezou. Pohybuje se v terénu a léčí bezdomovce.
Psal jsem o ní několikrát: lékařka, která našetří pár desítek tisíc a pak půl roku stanuje v Grónsku nebo kormidluje malou bárku kolem půlky zeměkoule; sem tam o tom napíše knížku. Záměrně ji nejmenuju, ostatně někteří čtenáři Reflexu ji patrně poznají.
Tuhle jsem se dozvěděl, že už nepracuje ve špitálech, ale je takovou ostravskou Matkou Terezou. Pohybuje se v terénu a léčí bezdomovce. Veřejnoprávní téma jako vyšité, být dramaturgem na Kavčích horách, už volám ostravské studio, říkám si. Ale může to zajímat Reflex? dumám. A píšu e-mail. Provokuju černým humorem: Doktorko, opište mi něco ze svého deníčku, třeba jak foukáte na bebíčka nočních krys Ostravy, zbytek dodělám na místě a bude reportáž.
Nenaštvala se, natolik se známe, a odepsala:
„Ano, fakt jezdím po bezdomovcích, do stanů a do příkopů, jezdím za nimi i svým vlastním autem, převazuju jejich uhnilé nohy s larvama. A kupodivu už jsem za pár měsíců dostala z alkoholu a beznaděje skoro dvacet takových ztroskotanců.
Nemám za to ani větší prachy, ani dovolenou navíc. Ta ambulance ani není moje, takže co se týče počtu registrovaných, vydělávám pro jiné doktory. Jenomže půlka těch lidí nemá pojištění či doklady, takže je to vlastně jen o dobré službě a pomoci, kterou by ale člověk nerad někde veřejně prezentoval, protože se setká jen s nepochopením.
Věříte, že ti bezdomovci mi nikdy nezapomněli vrátit peníze, které si půjčili? Až na pár výjimek jsou to všechno – alespoň ve vztahu ke mně – slušní lidé...
Mimochodem, divil byste se, kolik z těch „ostravských krys“ je „Pražanů“ z hlavního nádraží a pražských lesů a hájů. Tihle lidi jsou totiž stále na cestách a domov mají úplně všude.
Daleko hůře než s nimi se potýkám se závistí a nepřejícností těch „čistých“ spoluobčanů, kteří by „nikdy“ nemohli tak hluboko klesnout a přitom jsou ve svých charakterech mnohdy daleko níž. Je směšné, že lidi závidí i to, že vlastně dělám něco nenormálního. Přitom to nechce dělat nikdo, protože se těch „smraďochů“ a ponížení kontaktem s nimi štítí.
A tak si myslím, že psát o mně není dobrý nápad, o takovou popularitu se většinou hlásí jiní, zatímco mě kupodivu fakt baví lézt do těch stanů a – ačkoli to zní asi pateticky a blbě – mám radost, když se někoho podaří vrátit do života. Já se spokojím s tím, že si mě možná váží pár lidí na magistrátu a že mě nepropustí z práce. “
No tak dobře, doktorko, přesvědčila jste mě. Reportáž nebude.
K tématu:
Anketa: JE MOŽNÉ ZAMEZIT BEZDOMOVECTVÍ NA ULICÍCH? (Reflex.cz, 7. 9. 2009)
Jan Potůček: KONEC BEZDOMOVCŮ V ČECHÁCH? (Reflex.cz, 7. 9. 2009)
Loni v dubnu mi to přišlo jako legrace. Evropský parlament si odhlasoval, že do roku 2015 zamezí bezdomovectví na ulicích a z Evropské unie se stane ráj na zemi. Jenže…
Radek John: MÍT DOMOV JE ZDRAVÉ (Reflex č. 26/2009)
Ubytovávat bezdomovce je pro stát levnější než nechat je žít na ulici. Jsou zdravější a spotřebují méně peněz z veřejných rozpočtů...
Jan Potůček: EU CHCE ZAKÁZAT BEZDOMOVCE (Reflex.cz, 14. 4. 2008)
Poslanci v přijatém písemném prohlášení poukazují na skutečnost, že ačkoli přístup k adekvátnímu bydlení je základním lidským právem, každou zimu umírají v EU lidé v mrazu kvůli nedostatku ubytovacích kapacit krizových center a služeb poskytujících péči v terénu...
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
