Nevěříte? Lední hokej, naše národní sportovní disciplína, spojuje přece českou společnost jako máloco; pokud ovšem vyhráváme.
Nevěříte? Lední hokej, naše národní sportovní disciplína, spojuje přece českou společnost jako máloco, a to přímo napříč politickým spektrem; pokud ovšem vyhráváme.
Možná máme tu hokejovou vášeň pod kůží z let totality, kdy jedině při výhře nad „sbornou kamándou“ bylo možné pociťovat jistou satisfakci v souvislosti se sovětskou vojenskou okupací.
Mladší generace to zřejmě vnímají jinak, ale i tak si troufnu tvrdit, že u televizorů bude v příštích dnech – při mistrovství světa ve Švýcarsku – plno. Čeká se totiž úspěch, tedy medaile.
Protože po trenérovi Aloisi Hadamczikovi, jenž uhrál s týmem předloni děsivě sedmé a vloni rovněž neslavné páté místo, se vrací trenér Vladimír Růžička a také ikona našeho sportu – Jaromír Jágr. Dva někdejší spoluhráči s velkým podílem na zlatém olympijském Naganu 1998, dva chlapíci oplývající kromě jiného nesporným charismatem, jako by vrátili do mužstva někdejší atmosféru z éry podobně se projevujícího trenéra Ivana Hlinky.
Plně se to projevilo na nedávném turnaji v Liberci, byť jsme prohráli s Rusy, úřadujícími mistry světa. Ale stalo se tak po velkém boji; tady jako by se vrátily staré časy.
Důležité však je, že kolem Jágra a Růžičky (ten se neobává ztráty autority, když mu tykají i mladí hráči) se vytvořil tým, který chce opravdu hrát, nechat na ledě vše. Řeči o vleklém generačním problému, který nás sráží, jsou náhle bezpředmětné. Protože – stručně řečeno – hokej není věda, ale týmová hra, do níž Češi vždy přidávali něco navíc svou chytrostí a svými schopnostmi improvizovat. Samozřejmě za předpokladu, že odhodíme strach z bolesti v mlýnici před brankou soupeřů.
Obvykle nepíšu takto optimistické texty, ale tentokrát cítím úspěch přímo v kostech. A mám ještě jednou tušení. Jestliže Dominik Hašek, o němž se v minulých dnech hodně mluvilo, začal chytat v reprezentaci jako osmnáctiletý na MS 1983, mohl by nyní vykročit v jeho stopách dvaadvacetiletý novic, vítkovický brankář Jakub Štěpánek.
Za pár dní si to povíme, ale nevěřím, že si budu muset sypat popel na hlavu.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ (Reflex online)
K tématu:
Dan Hrubý: HOKEJOVÁ VÁŠEŇ (Reflex online, 24. 4. 2009)
Co když je to všechno prostě jen hra a zábava, na kterou není potřeba roubovat psychologické kategorie, hledat pro ni dalekosáhlé významy a hluboké smysly. Prostě sranda, která přichází jednou za rok...
J. X. Doležal: MUŽI, PIVO, SPORT... (Reflex online, 24. 4. 2009)
Již Freud zavedl pro tohle prostředí a pro inklinaci mužů k hospodě plné chlapů termín „pivní homosexualismus“. Jiným čistě homosexuálním prostředím, které muži s velkou oblibou vyhledávají, je sportovní oddíl...
Ondřej Šturma: VÝMĚNA GENERACÍ – PO JÁGROVI SAMÁ NULA!... (Reflex online, 27. 4. 2009)
Vždycky jsem si přísahal, že až vypustím z úst něco jako „za našich mladejch let, to bejvalo jiný kafe“, půjdu před zrcadlo a nafackuju si... No jo, to tenkrát zlatí hoši v Naganu, to byla jiná písnička, domýšlím... A jdu rovnou k zrcadlu!
Související články:
Václav Tikovský: HOKEJ NA JAŘE 1969
(Causy, Reflex č. 13/2009)
Přihodilo se totiž něco, co rázem přehodilo výhybku: porazili jsme Sověty na hokejovém mistrovství světa. Obrovská euforie zrodila události, které se řítily vpřed se zničující silou......
Pavel Kovář: IVAN HLINKA
(Causy, Reflex č. 6/2002)
V Litvínově se dodnes vypráví, jak v minulém režimu premiér Lubomír Štrougal nabídl nejslavnějšímu rodákovi Ivanu Hlinkovi, že po skončení hokejové kariéry si může vybrat jakoukoliv funkci, třeba v diplomacii, a dostane ji...
Martin Krsek: NEHODA IVANA HLINKY
(Causy, Reflex č. 38/2004)
Smrtelná havárie trenéra národního hokejového týmu Ivana Hlinky plnila stránky novin. Veřejnost hltala každý detail a novináři nahrazovali nedostatek oficiálních informací novými a novými spekulacemi...
