Minulý týden proběhla kampaň Národní týden manželství. Akce chvályhodná, nicméně ...
Minulý týden proběhla kampaň Národní týden manželství. Akce chvályhodná, nicméně, jak už to v takových kampaních chodí, jde o klasické přesvědčování přesvědčených.
Na tiskové konferenci zněla stále platná slova, například: Spokojené manželství je nejpříznivějším prostředím pro zdravý vývoj nových generací... Jde o nejvyšší formu společenství muže a ženy a symbol bezpečí, pozornosti a péče. A tak podobně. Ale jsou to formulace, po kterých čtenáři prahnou?
Nejde spíš o samozřejmosti až banality, o zprávy typu „pes pokousal člověka“? Na rozdíl od jiskrnější informace „člověk pokousal psa“? Organizátoři týdne manželství tohle nepochybně vědí, jak lze soudit ze slov prezidenta evropských evangelíků Jiřího Ungera: „Mluvit ve prospěch manželství se postupně stává nepopulární a kontrakulturní záležitostí. Mít dobré manželství už jaksi nezapadá do moderní definice úspěchu. Pokud chcete na internetu najít jakýkoli pozitivní citát o manželství, najdete ho jen velmi obtížně. Zato bonmotů plných sarkasmu a cynického nadhledu vůči manželství rozhodně nedostatek není.“
Možná tomu tak je, nicméně bych spíš soudil, že „týdnem manželství“ se kdekdo po svém zaobírá čtyřikrát do měsíce, dvaapadesátkrát do roka, čili neustále. A aby se z toho nezbláznil, tak je leckdy navenek sarkastický a cynický.
Tiskem minulý týden rovněž proběhla zpráva o tom, jací jsou Češi šampióni v rozvodovosti. Loni si pětačtyřicet tisíc párů vyměnilo prstýnky a slíbilo věčnou lásku, ale taky se téměř pětadvacet tisíc dvojic rozvedlo. V té souvislosti zaznělo i neradostné konstatování psychologů, že chlapcům vyrůstajícím v neúplných rodinách pouze s matkou chybí přirozený vzor mužského chování, což je pro utváření jejich osobnosti neblahé. To je skoro závažnější téma, ale na samostatnou debatu.
Zároveň jsem si vzpomněl na minulý režim, který ze všech sil rozvodům bránil, když argumentoval „svatou“ socialistickou morálkou. Avšak mnohé rodiny jistě udržel pohromadě. Ostatně je znám výrok: „Člověče, tak jsem se třikrát rozved‘ a zase oženil, ale kdybych zůstal s tou první, tak jsem udělal nejlíp.“ I proto nelze dnešní české „rozvodové rekordy“ svádět jen na dnešní hektickou dobu.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ (Reflex online)
Související články:
Pavel Kovář: ZAZNĚL, ČI NEZAZNĚL „SLAVNÝ“ VÝROK? (Reflex online, 10. 2. 2009) s anketou ZATLOUKAT, NEBO NEZATLOUKAT?
NAHOTA SNIŽUJE SEXUÁLNÍ NÁBOJ, říká Miroslav Plzák v rozhovoru s Pavlem Kovářem (Reflex č. 6/2009)
Tomáš Feřtek: MANŽELSTVÍ NA DOBU URČITOU (Reflex č. 47/2008)
