... a přesto vyhrál. Získal devět hlasů, Jozef Chovanec dva, když se dva členové výkonného výboru ČMFS zdrželi hlasování. Někdejší obránce pražské Dukly i reprezentace se stal novým koučem českých fotbalistů. Bude úspěšným nástupcem Karla Brücknera? Klidně může být, ale jen v případě našeho postupu na světový šampionát 2010. Tak je jeho role jednoduchá i složitá.
Teď můžeme jen dumat, proč generalita nevolila v médiích tolik favorizovaného Chovance. Že by měla již dost „sparťanských dlouhých prstů“ v našem fotbale? Nebo jí víc imponuje Radovo temperamentní trenérské chování, jež může tým nažhavit mnohem víc než Chovancův chladný projev? Jak dalece mělo vliv třeba i to, že za měsíc padesátiletý Rada má mnohem větší trenérskou praxi než osmačtyřicetiletý Chovanec? A jakou roli sehrálo nedávné Chovancovo prohlášení, že nepomýšlí na trenérskou kariéru, ale chce se nadále věnovat práci ve sportovním managementu? Neměl snad vliv fakt, že pod Chovancovým vedením (1998–2001) neuspěl český národní tým na ME 2000 (byť s Nizozemskem i Francií prohrál nešťastně) a že se mu nepovedla baráž proti Belgii o postup na MS 2002?
Za měsíc čeká Radu první zkouška, přátelský zápas s Anglií ve Wembley, a pak již vstup do kvalifikace MS 2010: v září na půdě Severního Irska, v říjnu u Poláků a pak doma se Slovinci. I když chce opět povolat do reprezentace pětatřicetiletého Kollera, musí udělat radikální krok, k němuž se Brückner nechtěl odhodlat – začít s postupným omlazováním sestavy. O to bude jeho role náročnější.
