V létě jsem napsal do tištěného Reflexu článek o jednonohém cyklistovi Michalu Starkovi a nazval jej ŠPATNĚ MASKOVANÝ PODRAZ. Toho podrazu se dopustil Český paralympijský výbor (ČPV), když Michalovi znemožnil účast na mistrovství světa, což zdůvodnil zcela vykonstruovanými důvody. Pozadí však bylo jasné...
V létě jsem napsal do tištěného Reflexu článek o jednonohém cyklistovi Michalu Starkovi a nazval jej ŠPATNĚ MASKOVANÝ PODRAZ. Toho podrazu se dopustil Český paralympijský výbor (ČPV), když Michalovi znemožnil účast na mistrovství světa, což zdůvodnil zcela vykonstruovanými důvody. Pozadí však bylo jasné: Michal je členem a činovníkem svazu tělesně postižených sportovců, jenž vede letitý spor právě s ČPV. Ovšem to, že spor se má vést u soudů a nikoliv na sportovištích, takové gentlemanství od ČPV nelze čekat.
Nemusí vás to bavit číst, ale když si vybavím, kolik jalových slov vyřkla média o tom, jak fotbalista Baroš jel rychle po dálnici, dovolím si tvrdit, že tady jde o záležitost přece jen důležitější. Ale abych to vysvětlil a zkrátil: Michal Stark nechtěl přejít k jiné organizaci, jak to po něm žádal ČPV, a proto nebyl připuštěn na mistrovství republiky, lépe řečeno – start mu byl pořadateli zakázán(!). Poté však mohly ČPV i Svaz cyklistiky ČR svorně tvrdit: nejel na domácím mistrovství, není přehled o jeho formě, nemůže být nominován ani na světový šampionát. Tohle funkcionáři klidně říkali do médií, aniž zmínili, že to celé zinscenovali. Přitom ale věděli, že Michal získává medaile na závodech Evropského poháru a formu má. Oni však rozhodli jinak: nechceš opustit svou organizaci, takže po celosezónní tréninkové dřině žádný vrchol, šmytec, chlapečku, my ti ukážeme, kdo je tu pánem.
Michal oželel mistrovství světa ve Francii, což ho mrzelo, protože měl šance na medaile, ale ono šlo ještě o něco jiného: neúčastí přišel o body nutné k nominaci na paralympiádu 2008 v Pekingu. A teď jsme u toho: aby takové body získal, tak mu jeho svaz pracně sehnal finance k účasti na Parapanamerických hrách v cyklistice. Konaly se o minulém víkendu v Kolumbii a on na nich zazářil: získal stříbro z časovky, stříbro ze silničního závodu, bronz ze stíhačky na dráze a skončil pátý na 1 km s pevným startem. Tohle jsou medaile pravdy a zároveň důkaz, že mezi tělesně postiženými cyklisty patří do světové elity, protože soutěže v Kolumbii byly svou úrovní srovnatelné se světovým šampionátem. Zároveň jsou to medaile usvědčující ty, kteří cyklistovi komplikovali život tím, že se zachovali nefér.
Stark si během pobytu v daleké zemi podle možností s domovem esemeskoval, a tak ještě před návratem poslal pár postřehů: „Závody se jely ve skvělé atmosféře, jakou jsem již dlouho nezažil. Bronz ve stíhačce jsem urval až v posledních čtyřech kolech, kdy jsem Itala téměř dojel. V silniční časovce se mi pro změnu podařilo v závěru urvat šlapku, a tak jsem zlato prohrál o 15 sekund... Vzhledem k tomu, že mám již vlastně po sezóně, je celkový výsledek slušný, možná i skvělý.“
Související články:
Pavel Kovář: ŠPATNĚ MASKOVANÝ PODRAZ (Reflex č. 34/2007)
Pavel Kovář: KDYBY STARTOVAL, MOHL MÍT DVĚ MEDAILE (27. 8. 2007)
