Když fotbalisté zapomenou v kabině mozek

Když fotbalisté zapomenou v kabině mozek

Když fotbalisté zapomenou v kabině mozek

... dopouštějí se excesů, za něž logicky musí přijít trest. Nedávno to potkalo sparťana Horvátha na Žižkově, nyní jeho kolegy – trenéry Michala Bílka i Horsta Siegla a hráče Tomáše Řepku či Martina Abrahama v Teplicích. Náš přední klub zřejmě nemůže strávit fakt, že vypadl z Ligy mistrů a příliš se mu nedaří ani v domácí lize.


Nejlepší stadión v zemi a nejvyšší platy hráčů, leč po šesti zápasech manko pěti bodů a tříbodová ztráta za Slavií, největším domácím rivalem. Proto jsou nervy jsou na pochodu, ale to nemůže být omluvou nepříčetných reakcí. Pro čtenáře sparťany, kteří si myslí, že jsem placeným přisluhovačem Slavie, dodávám, že stejně tak jsem odsuzoval nedávný podobně neuvážený čin červenobílých, byť nebyl zdaleka tak plný vulgarit a nehrozil inzultací. To když trenér Jarolím odvolal ze hřiště tým v zápase s Libercem na protest proti výkonu rozhodčích.
Uznávám, že Sparta si v Teplicích vypila pověstný kalich hořkosti až do dna. První gól jí dal Petr Lukáš, nedávno její hráč, jenž na místě stopera držel sparťany na uzdě. Vítězný gól domácích pak padl poté, co Michal Gašparík vyškolil Řepku a přihrál Martinu Feninovi. Jako bývalý fotbalista vím, co to s psychikou obránce může udělat. Obzvlášť pak u Řepky s jeho sklony ke zkratovému chování. Kapitán a lídr týmu to vlastně svým spoluhráčů prohrál. Proto ten běs v závěru utkání, urážky i plivance, červená karta, a finálové vyvrcholení se strčením do kameramana ČT.
Buďme ale spravedliví. Sparťané si stěžují na to, že sudí přehlédl několik faulů na ně, zvláště v závěru Verbířovu ruku. Teplický kapitán v nouzi odvracel míč do bezpečí, načež si přestupek uvědomil, padl na trávník, chytil se za tvář a „hrál“ zraněného, což mu sudí zbaštil. Tady nešlo o zapomenutý mozek v kabině, ale o zbabělou vyčuranost; o ztrátě smyslu pro fair play se nehodí mluvit. Nicméně ani tohle nebyl důvod k tomu, aby rozezlený sparťanský trenér Bílek kopl na protest míč do hřiště v době, kdy hra nebyla přerušena. Tím totiž ničemu nepomohl a naopak vydatně přispěl k nechutnému závěru utkání. Svým způsobem mohl „podpálit“ jak Řepku, tak Abrahama, a to již sedícího po vystřídání na lavičce. Takže Bílek může „děkovat“ jen sám sobě za to, že mu disciplinárka vyřadí tyhle hráče na delší dobu ze sestavy. Bílek zjevně mentálně nedorostl pro roli trenéra českého velkoklubu, když se ve dvaačtyřiceti letech chová stále jako hráč, jako primadona. Nebo si snad dovedeme představit, že by si takto počínali uznávaní trenéři, jakými byli ve Spartě Ježek, Táborský, Jarabinský či Hašek?

Související články:
Petr Holec: OTO, VYPNI TO!
Pavel Kovář / Podoteky: ŘEPKA POTRESTÁN I OSLAVOVÁN…
Jaromír Bosák: ŘÍKÁ SE TOMU CIVILIZACE