Pokračuje národní sebetrýznění

Pokračuje národní sebetrýznění

Pokračuje národní sebetrýznění

... v mezistátních zápasech českých fotbalistů. V sobotu jsem potkal ve Vršovicích známého, mířil na divizní zápas béčka Bohemians s Litvínovem. Těšil se, že v ďolíčku uvidí hodně gólů, ale když přišla řeč na večerní televizní zápas Brücknerova týmu v San Marinu, zamračil se...

...: „Budu se dívat, ale čekám bídný výkon, vyhrajeme tři nula, po utrápených gólech a nemastné neslané hře.“ V obou případech se trefil: béčko „klokanů“ vyhrálo 8:3 a výsledek národního mužstva i kvalitu jeho hry uhodl přesně.
Je to již evergreen. Naše mužstvo, které tak zazářilo na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku, se již dva roky hledá, a přitom až na Nedvěda a Poborského hraje téměř ve stejném složení. Letos má dost špatnou bilanci: v únoru sice vyhrálo přátelský zápas v Belgii, ale neoslnilo, pak vybouchlo doma s Německem, a ještě byl odhalen skandál se společnicemi na hotelu, poté následovala utrápená výhra nad Kyprem doma 1:0, nevalná bezgólová remíza ve Walesu, mátožná plichta ve Vídni v přáteláku s Rakouskem a nyní téměř trapné vítězství 3:0 v San Marinu.
Problém je docela jasný. V sestavě máme několik hráčů světového nadprůměru (Čech, Rosický) i průměru (Jankulovski, D. Jarolím, Koller, Baroš), ale za prvé jich není mnoho a za druhé – to zejména – oni nedokáží spolu, s ostatními hráči a také s trenéry vytvořit tým. To platí nejvíce o stylu hry Rosického: je příliš chladný a vůbec neburcuje k bojovnosti. Ono vůbec naše herní nasazení je jaksi zadržené, až bych řekl samými hráči potlačované. Jako by si říkali: „Přece nebudeme tak trapní, abychom lítali po hřišti jako šílenci.“ K tomuhle zjištění mě vedou jejich výroky po utkání se San Marinem, když tvrdili, že „na Irsko musíme vlítnout hned od začátku!“ Tím přiznali, že v minulém zápase na soupeře „nevlítli“ hned po úvodním hvizdu. A proč tak neučinili? Kromě již řečeného je tu ještě jeden podstatný moment: nevědí, co je to obava o místo v sestavě. Celá Brücknerova parta totiž ví, že má flíčky pod penzí. Do jisté míry oprávněně, protože lepší hráče nemáme. Takže proto mohou být a také jsou v klidu. Což je chyba a fotbalovým životem protřelý trenér Brückner by to měl vědět. A proč nerozpoutá konkurenční boj o místa v sestavě, proč hráče neaktivuje? Snadná odpověď: chce v klidu a za tučný honorář dovést tým k branám evropského šampionátu 2008, což se mu nejspíš podaří. Tak proč si dělat problémy?! A jestliže podobně smýšlí manažer reprezentace a de facto první muž našeho fotbalu Vlastimil Košťál, kvalitní hry národního mužstva se hned tak nedočkáme. Bohužel.