Ve čtvrtek 16. srpna večer jsem dostal e-mail od Občanského sdružení na podporu netradičních sportů SK XSTREAM. Zřejmě ale nejsem jediný adresát, pravděpodobně putoval do řady redakcí, takže se objeví v různých médiích. Ten mail stojí za přečtení, ale hlavně by si ho měli číst ti agresoři, o nichž se v něm píše. A pak by ho měli za trest třeba stokrát opsat. Možná by jim v hlavách svitlo, jestli je to vůbec možné.
Mail zní takto:
Jak může být nebezpečné setkání s fotbalovými fanoušky se přesvědčila v noci z úterý na středu čtveřice cyklistů z týmu AC Sparta Praha. Fanoušci pražské Slávie právě jeli na zápas 3. předkola Ligy mistrů do Amsterodamu a na dálniční čerpací stanici Osterfeld v Německu zahlédli na jednom z aut loga svého největšího rivala AC Sparta.
Závodníci Ondřej Lukeš, Jiří Nesveda, Martin Pečenka a Ondřej Pávek se právě vraceli z profi kritéria v holandském Emmenu, kde závodili s hvězdami profesionálního pelotonu, jako jsou Robbie McEwenem, Paolo Bettinim a další. Posádka cyklistů poklidně čerpala naftu, když zastavil autobus fanoušků Slavie cestující na Ajax. Alkoholem posilnění slávisté s pokřikem "Smrt Spartě" bezdůvodně napadli nejdříve cyklistu Ondřeje Pávka ranou do obličeje a poté začali kopat i do auta s logy jejich hlavního rivala Sparty.
Naštěstí se podařilo závodníkům rychle ujet a jen díky tomu se nikomu nic vážného nestalo, promáčknutými dveřmi to odnesl pouze vůz VW Passat. Otřesení cyklisté dorazili domů v pořádku, ale těžko se smiřují s tím, že rivalita mezi dvěmi pražskými „S“ může i při konfrontaci dvou různých sportů dojít tak daleko.
Tupost, ostuda, srabárna – jinak to nelze nazvat. „Posilnění alkoholem“ nemůže být ani trochu omluvou. Jestliže se rowdies Sparty, Slavie, Baníku či Brna chtějí mezi sebou prát, prosím, ať si poslouží. I když je to taky špatně, protože léčbu jejich případných úrazů hradí státní pokladna, my všichni. Ale proč fyzicky napadají lidi, kterých se jejich mindráky absolutně netýkají? Copak nemají v sobě ani špetku elementární cti? Tady ovšem hrají motivační a spouštěcí roli „chlapácky“ nenávistné výroky samotných fotbalistů v médiích na adresu soupeřů. Těmi se pak obdivovaní a obdivovatelé navzájem vlastně podněcují, v důsledku čehož normálně slušným lidem kazí, když nic horšího, tak přinejmenším, ale zato velmi vydatně – náladu.
