Nečekaný letní bonus

Nečekaný letní bonus

Nečekaný letní bonus

Je to skvělý úspěch, jaký český fotbal potřeboval, ale přiznejme: kdo na něj pomyslel, natož aby doufal? Vlastně jsme o české „dvacítce“ moc nevěděli a běžný fanoušek dosud většinu jejích hráčů ani neznal. Jestliže však tihle mladíci, mnozí ještě ne dvacetiletí, budou hrát finále světového šampionátu juniorské kategorie, je to zásluha kolektivního výkonu, v týmových sportech letité české specializace.


U nás se totiž nerodí příliš výrazných sportovních osobností. Až na výjimky, pochopitelně. Proto stále dominuje v českém herním projevu ono téměř zaklínadlo: zajištěná defenzíva. Pro diváky strašák, hra k nekoukání, ale jak se říká: účel světí prostředky. Tak tomu bylo často, soudě podle slov samotných hráčů i trenéra Miroslava Soukupa, v řadě našich utkání na šampionátu v Kanadě. Možná to souvisí se sebedůvěrou, protože třeba útočník Martin Fenin řekl o zatím nejdůležitějším utkání s Rakušany: „Věděli jsme, že jsou fotbalově horší než my, proto jsme na ně v úvodu mohutně nastoupili, což rozhodlo.“ Ano, rozhodlo, po čtvrthodině jsme vedli 2:0, ale ve druhé půli jsme se bránili a nedočkavě vyhlíželi konec utkání.
V nedělním finále s vítězem zápasu Argentina – Chile, které se bude vysílat přímým přenosem na ČT 2 (výkop ve 21.15), tedy uvidíme, jak jsou na tom naši mladíci ve srovnání s technickým jihoamerickým pojetím. Lze ale předpokládat, že s hráči soupeře nebudou „závodit“ v individuálních akcích, ale vsadí na osvědčený kolektivní styl. Přejme si, ať je to výkon důstojný, žádná obranná betonáž, ale ani hra vabank. Někdo z našich hráčů řekl totiž ve vysílání Radiožurnálu, byť s nadsázkou, že i kdyby měli prohrát nula deset, že by to nevadilo, protože stříbrné medaile jsou už jisté.
Tenhle letní bonus českého fotbalu by se měl hlavně přetavit v úspěch seniorské reprezentace příštích let, nikoliv vést jen k brzkému obohacení několika českých agentů, kterým se budou hráči minimálně vicemistrů světa dobře prodávat do špičkových evropských klubů.