Imrich Bugár, Karel Kolář, Květa Pecková-Jeriová a Radim Masný – jména ze světa sportu se objevují na kandidátkách pro senátní volby. Kdo z nich je natolik erudovaný, že může kvalitně a odpovědně pracovat v zákonodárném sboru, o tom rozhodnou voliči. Nicméně politické strany je navrhly pro jejich známé tváře a také touhu i někdejší schopnost vyhrávat. A oni nebyli proti, naopak.
Nejvíce je tiskem propíraný slavný diskař a dnes důstojník v Dukle Praha Imrich Bugár (51). Proč kandiduje za ČSSD na Jablonecku, když žije a pracuje v hlavním městě? Na to však již novináři odpověď nehledali. Nuže: Bugár je členem organizačního výboru Memoriálu Ludvíka Daňka, který se od roku 1999 pořádá v Turnově na Jablonecku, a díky svému jménu dokáže získat pro tento mítink sponzory, tedy peníze. Je však tohle dostatečná kvalifikace pro senátorský post? Bugár svůj vstup do politiky vysvětluje frázemi, že se chce na Jablonecku věnovat rozvoji cestovního ruchu a hlavně sportu. Rád by i pomohl v sociální péči. Pak ale naivně přizná, že je v politice začátečník a neví, jak to zvládne. Když před týdnem proběhly tiskem zprávy o jeho pozitivním dopingovém nálezu, leč v minulém režimu ututlaném, tvrdil, že o žádném dopingu neví.
Pražský diskař má na Jablonecku ještě jednoho sportovního rivala v souboji o senátorský dres: podnikatele Karla Koláře (51) z Klubu sociálně demokratické orientace. Střední generace příznivců atletiky si určitě vzpomene na vynikajícího čtvrtkaře, mimo jiné stříbrného v běhu na 400 metrů při pražském ME 1978. Kolář má oproti Bugárovi jednu výhodu: coby jablonecký zastupitel toho ví o politice podstatně více.
Slavná běžkyně na lyžích Květa Pecková-Jeriová (49), držitelka tří olympijských medailí, učí tělocvik v Litoměřicích. Je členkou pléna Českého olympijského výboru a Klubu fair play ČOV, který zastupuje v Evropském výboru fair play. O senátorské křeslo již jednou usilovala, tentokrát ji do voleb vyslali SNK Evropští demokraté. Pro celostátní média však asi není příliš zajímavá, takže se o její kandidatuře psalo spíš v regionálním tisku. Při vší úctě k tomu, co ve sportu dokázala, a k její současné činnosti, lze i tady o předpokladech pro senátorskou funkci diskutovat. Navíc jsou jejími soupeři na Litoměřicku zvučná jména: dosavadní senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL a Strany zelených), bývalý poslanec ČSSD Robert Kopecký či diplomat a disident Alexandr Vondra za ODS.
Nejbarevnější příběh senátorské kandidatury poskytuje Radim Masný (55), kontroverzní podnikatel z Opavy. Senátorem chtěl být již před šesti lety, kdy neúspěšně kandidoval jako nezávislý. Letos je to pod hlavičkou (NEZ/DEM), strany Vladimíra Železného. Zatím chystá pro své voliče automobilovou atrakci: sto tisíc slosovatelných kupónů rozdá voličům spolu s volebními materiály, a pokud vyhraje, dva dny poté proběhne losování, lidé vhodí kupóny do bubnu a deset šťastlivců se stane majitelem nové fabie. Tomu říkám výživný volební guláš. Podnikal od potravinářství, přes chemii až po ocel. Financoval havířovský hokej, chtěl koupit ligový opavský fotbal. Je předseda našeho svazu boxu a viceprezident Evropské boxerské asociace. Chlubí se tím, že z Chemapolu vystrnadil bosse Junka. Sponzorsky podporoval Zemanovu ČSSD. S Fondem národního majetku se boxoval o dvě miliardy korun při privatizaci ostravské Nové huti. To je panečku senátorská vizitka „par excellence“…
Co zbývá dodat? Sebevědomí a touha kandidátů po vítězství nemusí vždy stačit. Senát není sportovní hřiště, tady jde o úpravy zákonů, což je pracná, ale nikoliv silová disciplína.
