Fotbal si na tomhle pravidle zakládá, to je ten anglický pravidlový konservatismus. Ofsajd. Kluci na plácku i profíci na tréninku, když hrají jen tak na dvě branky, na něj nehledí. V zápase je to však jinak. Těch sporů, karet za protesty, ba i inzultací rozhodčích… Byl? Nebyl? Byl schválně odmávaný, či neodmávaný? Mohl jej rozhodčí ze svého místa vidět, nebo nemohl? Ghana prohrávala s Brazílií 0:1, měla šanci vyrovnat, nepovedlo se, následoval protiútok a Adrianův gól z ofsajdu – 0:2… Že to byl ofsajd, viděli jsme v TV (a mohli to pak několikrát pustit), ale co chudáci rozhodčí s povinností rozhodnout se ve vteřině. Hlasy po jeho zrušení znějí zatím opatrně. Nyní se mají na MS „těsné ofsajdy“, prý do dvaceti centimetrů (!), promíjet. Že by první krok na cestě ke zrušení pravidla?
Ofsajdové lapálie
