nahoru

Opojné usínání, děsivé probouzení

Pavel Kovář 2. června 2006 • 14:51

Jako vždy existují dvě varianty. Tu první si lze snadno a opojně vybavit: náš tým zahraje na mistrovství světa excelentně. Nedaří-li se mi usnout, představuji si to. Tomu mě kdysi naučil táta. Když nemůžeš zabrat, říkal, představuj si něco pěkného – třeba štědrovečerní nadílku. Čili si nyní v duchu maluji, že sebejistý Čech nebude zašitý na brankové čáře, kde je mistr nad mistry, ale bude také odvážně vybíhat a sbírat centry z hlav soupeřů. A pokračuji…


Skvěle zahraje na levé straně osa Jankulovski – Nedvěd – Baroš. To je totiž odjakživa ve fotbale důležité, mít kvalitní levou stranu, protože většina hráčů jsou praváci a zahrávají tudíž míče doleva. Dále… Stoperská dvojice Ujfaluši – Rozehnal bude pevnou hrází. V záloze bude perlit Rosický, chvílemi sice bloudit po trávníku jako tělo bez duše, to aby rafinovaně zmátl protivníka, jenž poleví v pozornosti, a posléze udeří – obejde driblingem dva protihráče nebo vyšle na milimetry přesnou přihrávku na gól. Jestli Kollerovi či Barošovi, na tom nesejde. A v momentech, kdy se Rosa rafinovaně vytratí, bude na sebe strhávat pozornost u pravé lajny Poborský a svou skoro ronaldinhovskou placírkou začne placírovat své centry kam jinam než na Kollerovo vysoké a dynamitové čelo. Pravý bek Grygera či Jiránek, štítový záložník Galásek nebo Polák, všichni představují mnohokrát prověřené konstanty.
Tak to je ta varianta a la dětské noční fantazírování o štědrovečerní nadílce. Čili snění o slušné nadílce gólů protivníkům: pro začátek USA, Ghaně a Itálii. Ale jak se šampionát blíží, onoho fantazírování nějak moc přibývá. To už není snění nespavce v tichu noci, ale děsivý mediální rachot za bílého dne: Budeme mistry světa! Budeme mistry světa! Kdejaká celebrita to plácne jen tak v dobré víře… Národu fandů to lahodí a pevně tomu začíná věřit.
Tohle mě právě děsí, takže se nad ránem probouzím s děsem, že to bude jinak. A tu přichází ta druhá a horší varianta… Že přemýšlivý Čech bude chybovat při vybíhání, že Grygera hrající v Ajaxu spíš ve středu obrany nebude na jejím kraji stačit rychlostí a že Jiránek taky není bůhvíjaký sprinter. A co když Rozehnal bude zase hrát „baroko“, což je terminus technicus trenéra Brücknera pro špatný výkon. Pak mě napadá, že Ujfaluši má už roky problémy s loktem, co když na něj nešťastně upadne a odvete ho houkačka? Poté mě straší zdravotní opotřebení třicátníků – Galáska, Nedvěda, Poborského a Kollera, jenž ještě před týdnem lehce a snad ze zvyku kulhal na nohu s operovaným kolenem. Oni vlastně ani mladíci – Baroš a Rosický – nejsou na tom zdravotně nejlíp. Baroš si právě na nic nestěžuje, ale snad má pořád v noze šrouby od poslední operace, a stále subtilního Rosického trápí zrovna sval. S pomocí snitzelů ho v Dortmundu nevykrmili, teď by to mohlo zkusit přes steaky v Arsenalu, ale to až leda po šampionátu.
Tak tohle mě děsí. Vás ne, opravdu ani trochu ne?