Napsal mi čtenář Reflexu on-line, představil se jako bohemáček, a jednou větou mě vybídl, ať napíšu něco o „čistotě“ českého fotbalu. Jako by mi četl myšlenky. Sloupek na dané téma jsem právě dopisoval. Dozvuky zápasů v Liberci i na Letné jsou totiž stále žhavé a kromě toho pan premiér předvolebně slíbil státní miliardový dárek stavbu Národního stadiónu.
Kauza s největším znaménkem minus je utkání Sparta – Plzeň (1:3). Bývalý místopředseda fotbalového svazu Milan Brabec byl, jak známo, po zveřejnění odposlechů svých rozhovorů s Ivanem Horníkem potrestán za znevážení jména našeho fotbalu pokutou sto tisíc a zákazem činnosti na dva roky. Hráči Sparty ostudnou prohrou rovněž znevážili jméno fotbalu a kromě toho spáchali zločin na Jihlavě, kterou odsoudili k sestupu. Avšak o svazovém trestu nikdo z povolaných ani nehlesne. Jak by taky mohl, když například Vlastimil Košťál, místopředseda svazu, je stále členem představenstva a.s. Sparta?
Jistě, hráči z Letné byli potrestáni, a to svými šéfy. Dostali pokutu milión korun. „Vedení klubu považuje výkon týmu v utkání s Plzní za nezodpovědný,“ zaznělo kulantně v tiskové zprávě a je to jasně vyřčený názor pánů Křetínského a Chovance. Mužstvo totiž zesměšnilo jak vedení klubu, tak i trenéra Grigu. „Ano, vypustili jsme zápas, protože máme rádi našeho bývalého trenéra Straku. Vy, pane Křetínský, jste ho z Letné vyhodil, tak my mu nyní pomohli tím, že jsme jeho Plzeň v lize zachránili!“ Tuhle myšlenku měli profesionální hráči ve svých amatérsky uvažujících hlavách. Milión pokuty, udělený povedené partě, to je vlastně skoro sto tisíc na jednoho hráče. Taxu odvodilo vedení správně; zřejmě podle výše Brabcovy pokuty. Chování mediálního showmana Straky po zápase, při obíhání „čestného kolečka“, nechme stranou, jen čím dál víc nechápu kolegy novináře, že mu stále věnují pozornost a poskytují prostor k mluvení; záměrně neříkám „k vyjadřování názorů“.
Jihlavu zachvátil pochopitelně smutek. Před posledním kolem měla o bod víc než Plzeň a jistě trochu věřila, že slabí Západočeši nemohou vyhrát na Spartě. Chyba, stalo se. Jihlavský nováček, jenž zveleboval svůj stadión a v zimních měsících zápasil se zdejším klimatem, byl po roce z elitní soutěže vypoklonkován neurvalým způsobem. „Prohráli jsme si to v jiných zápasech,“ přiznávají Jihlavští, přičemž podraz nechtějí komentovat. Zní to sympaticky, ale Spartu to neomlouvá.
Kolem zápasu Liberec – Mladá Boleslav (2:3) bylo rušno před jeho začátkem, v něm i po jeho skončení. Jakkoli se Mladoboleslavští zapřísahají, že libereckým hráčům nikdo od nich před utkáním nevolal, lze jim věřit? Proč by si to kdosi „neznámý“, funkcionáři nastrčený, alespoň nezkusil? Proč by si to hráči Liberce vymýšleli? Zápas samotný byl vynikající, ve skvělém tempu, jeden z nejlepších v jarní lize. Že byly dvě penalty proti Liberci přísné? To je na dlouhou debatu. Ale při druhé nemusel rozhodčí Matějek vidět, že brankář Hauzr nejdříve vypíchl míč a teprve pak došlo ke kontaktu s Matějovským.
Dohra zápasu u disciplinárky, když její předseda oznámil, že vyzve libereckého hráče Abrahama, aby předložil výpis hovorů ze svého mobilu, je zajímavý nápad. Leč jen největší naivka může čekat, že onen volající bude posléze identifikován. Co kdyby se disciplinární komise zabývala také Spartou a jejím znevážením jména fotbalu? O tom nikde ani slovo…
Nakonec zmínka o Národní stadiónu. Betonová lobby kolem něj krouží jako šelmy kolem tučné antilopy. Před časem zaznívaly různé informace o přestavbě Strahova, pak někdo přišel s pozemky v Nových Butovicích, nyní jsou tu Vysočany s bývalým areálem po Tesle. A jako odůvodnění stavby se líbivě tvrdí, že v novém stánku by hrály dva pražské kluby ligu! Takže Sparta asi svou arénu naloží do octa? Mimochodem Slavia v tichosti a tím vážněji uvažuje o dalším pokusu udělat stadión s dvacetitisícovým hledištěm. Miliardový nášup od státu (třetina investice), účelově slíbený, jaká to nádhera. Ale jestliže by se takový padesátitisícový gigant zaplnil jen párkrát za rok, opravdu se vyplatí jej budovat? To je námět na další velkou debatu.
