… není nad ní! Potkal jsem tento týden jednoho známého pražského fotbalistu, jenž si ještě před definitivním odchodem do „sportovního důchodu“ přivydělává v Německu. Srazili jsme se u pekařství, držel dva mikrotenové pytle housek. „Co to je? Tohle v Německu nemáte?“ zíral jsem. „Budeš se divit, ale po nich se mi tam strašně stejská,“ řekl a začal líčit, co je to za pochoutku, když si tyhle pražské houstičky trochu posolené a nakmínované namaže máslem a zapíjí mlíkem. Oponoval jsem a připomínal široký sortiment německých pekařství. „To jo, ale stejně není nad pražskou housku!“ smál se. „A ne abys to napsal. Zůstane to mezi námi!“ dodal. Anonymně to ale napsat lze. A jinak jsem mu dal za pravdu. Mám taky rád obyčejné housky s máslem.
Pražská houska
