Po sérii osmi vítězství prohrál náš národní fotbalový tým v polovině srpna přátelský zápas se Švédy, což bylo varování, a nyní v Rumunsku důležitý zápas kvalifikace o postup na MS 2006. V obou utkáních jsme dostali hloupé góly (skoro jako přes kopírák) po přihrávkách z křídel do malého vápna, v něm naši toporní obránci stáli jako solné sloupy a sledovali, jak hbití útočníci soupeře překonávají zblízka brankáře Čecha.
Proti Švédům takto hořeli Rozehnal s Hübschmanem, zatímco Rumun Mutu si pro změnu vychutnal Bolfa a Ujfalujšiho. Naši stopeři nejsou sice již pár let na zcela nejvyšší evropské u úrovni, na rozdíl od některých záložníků či útočníků, ale teď se ukazuje, že jsou přímo nedostatkovým zbožím. Takže trucující Řepka, bijec na trávnících Albionu, by byl dnes v sestavě zlatý. I když míval zkraty, po nichž nezřídka následovalo vyloučení.
Komentátoři se shodli v tom, že v utkání s Rumunskem nás oslabila neúčast několika zraněných hráčů. Ano, hodně to platilo o tvůrčím Rosickému, méně již o defenzivním Galáskovi, kterého mladý Polák nahradil; při bránění byl důraznější a v útočení nápaditější. Za podstatné oslabení lze považovat odstoupení útočného obránce Jankulovského po čtvrthodině hry, když si obnovil zranění kotníku. Jeho místo na levé straně obrany zaujal až příliš defenzivní a navíc nepříliš rychlý Grygera a na pravého beka nastoupil nováček Pospěch ze Sparty. Hrál snaživě, ale s minimem zkušeností to byl chvílemi zápas nad jeho síly. Tady je nutno říci, že krajní obránci vůbec neusnadnili stoperům jejich role.
Trenér Karel Brückner nechtěl zápas příliš rozebírat. Připustil, že Rumuni nás přehráli v křídelních prostorech a konstatoval, že jsme na soupeře nestačili. Konkrétně uvedl: „Ztráta Rosického a Galáska byla citelná, Polák s Heinzem je podle mě nahradili, ale celkově jsme nehráli dobře.“ S pochvalou Heinze, jenž s výjimkou jedné střely nebyl nebezpečný, nelze souhlasit. Hrál dozadu a nedal hře žádný nápad. Stejně tak byl málo nápaditý Poborský, který pouze stereotypně nakopával dlouhé míče na Kollera a dávno již nemá v sobě tolik rychlosti, aby obešel protihráče a získal pro tým přečíslení. Někteří komentátoři odsuzovali bezkrevný výkon Šmicerův, ale ten si spíše zaslouží ocenění za snahu udržet míč a vymyslet akci pro obdivuhodně bojující, leč příliš osamělé a odříznuté útočníky Kollera a Baroše. Brückner příliš věří stávajícímu kádru, a proto poslal pozdě na hřiště Juna. Škoda že nedal šanci Skácelovi, jenž chytil ve skotské lize velmi dobrou formu.
Z prvního místa ve skupině na šampionát v Německu patrně nepostoupíme. Postup nám může zajistit druhé místo, případně až listopadová baráž. Ve středu v Olomouci s Arménií to však nebude snadné, protože její tým vydržel hrát doma hodinu s Nizozemci bez gólu a nakonec podlehl jen 0:1. V říjnu doma s Nizozemskem a ve Finsku nepůjde rovněž o snadné zápasy. Chtělo by to pokropit Brücknerův tým živou vodou. Protože i když jsme měli proti Rumunům místy převahu, byla taková zvadlá…
