V tištěném Reflexu vyjde rozhovor s Karin Pavloskovou (30), lékařkou z Ostravy, cestovatelskou a dobrodruhyní (divné slovo, že?), o tom, jak plula přes Atlantik na sotva desetimetrové jachtě, jedna ženská se třemi chlapy. Z jejího vyprávění se však mnohé na třístranu nevešlo. Zejména příběh tuláka Angela Hábla. Proto o něm bude nyní řeč.
Není nejmladší, ročník 1953, narodil se v severních Čechách, jeho otec je Bulhar a matka Češka. Vyučil se holičem, ale spíš byl traktoristou, řidičem kamiónu, učitelem v autoškole. Ano, tohle je banální. To zajímavé teď přijde. Ještě před listopadem 1989 ho lákaly bulharské kořeny, a tak se jednoduše odstěhoval do vlasti svého otce. Pořídil si tam domek u moře a živil se jako pasák koz. Jenomže přišla revoluce, takže zatoužil po Čechách. Tady bylo ale záhy po legraci, a proto se vydal do Evropy. Jel autem, které pak, když mu došly peníze, prodal. Koupil kolo a jezdil po světě dál. Příležitostně pracoval načerno a živil se v charitách a z kontejnerů; výtečné jsou i prošlé potraviny vyhozené hypermarkety. Jel svůj nekonečný závod Tour de Europe. V Česku se naposledy objevil před pěti lety, ale moc se mu tu opět nelíbilo. Tehdy našel štěně voříška, fenku Čiku. Od té doby tvoří nerozlučnou dvojici. Na kole spolu dojeli do Španělska, poté se přepravili na Kanárské ostrovy. A tam se loni náhodou setkali s jedním českým jachtařem, který měl plout s lékařkou Karin a ještě jedním mladíkem přes Atlantik. Angelo měl něco našetřeno, a tak si cestu u Čechů dílem koupil a dílem odpracoval coby kormidelník. Evropa už ho nebavila, snil o Karibiku. Tam si toužil nabalit snědou krásku, nejlépe s pozemkem, a do smrti báječně žít.
Když česká jachta doplula na ostrov Martinik, Angelo a Čiki se s Čechy rozloučili. Hned tam našel starý lodní vrak a opravil jej. Je totiž všeuměl a s každým se skamarádí. Jachtaři ho varovali: musíš mít k lodi papíry, jinak vznikne problém! Angelo jen mávl rukou a vyrazil směrem k Portoriku a Dominikánské republice. Samozřejmě, že ho policie chytla a na dva dny zavřela. Ale po propuštění, pod pláštíkem noci, nezničitelný Angelo odplul. Leč nedaleko vysněného ostrova loď narazila na skaliska a rozbila se na padrť. Tulák i jeho psík měli štěstí, že je zachránili námořníci. Angelo o tom podal zprávu z nějaké dominikánské internetové kavárny. Občas totiž posílá e-maily svým kamarádům.
Tady zatím Angelovy stopy končí. Pokud se dozvím o pokračování jeho osudu, nenechám si to pro sebe. Mimochodem, neznáte podobné pozoruhodné příběhy?
