Dvanáct kytek?

PhDr. Ivan Douda tvrdí, že člověk má každých dvanáct let zrevidovat své postoje. Před dvanácti lety jsem napsal, že by stát měl plně legalizovat pěstování dvanácti rostlin konopí pro vlastní potřebu.

Vy mladí nepamatujete... Byla to blahá doba outdooru, pěstovaného na každé druhé zahradě, doba, kdy sice bylo formálně trestné pěstování konopí, ale nikoho nezajímalo - prostě doba před Severou.

„Kytka“ tehdy mohla být měrnou jednotkou, protože bylo reálné (a rozšířené) si ji někde na zahradě či mezi vypěstovat, a pěstitel měl tolik kouření, kolik věnoval rostlinám péče.

Oněch dvanáct let, co tuhle tezi tvrdím, se neustále potýkám s polemikami typu „A co když mám malý kytky, tak proč dvanáct? Vždyť z dvanácti čtyřmetrových skunků je desetkrát víc trávy, než z dvanácti malých kytek indicy!!!!“

Vysvětloval jsem (obvykle marně) že je prostě potřeba stanovit nějakou hranici a ta dvanáctka tam je hlavně proto, že se mi líbí. Deset nebo patnáct by posloužilo stejně.

Kde jsou ty časy!!!! Díky poslanci Pavlu Severovi, který de facto znemožnil pěstování pod širým nebem (zloději a udavači tuto možnost - poté, co začala platit Severova novela a lidé dostali strach pěstovat - eliminovali), mohu konečně stanovit onu jednotku „vlastní potřeby“ natvrdo a bez diskusí.

Strach totiž zahnal pěstitele do sklepů, kytky pod umělé světlo - a tak konečně lze naprosto „natvrdo“ kvantifikovat, kolik je pro osobní spotřebu: Výkon pěstírny 640 wattů!!!

Dnes, v době pokročilé kultury pěstování konopí pod umělým světlem, je jasné, že „kytka“ může být doslova jakákoliv. Výkon - t.j. energie, přeměněná rostlinou na THC - se oblafnout nedá.

Dvě dvacetiwattové trubice na sazenice a šestisetwattová žárovka - to by měl být zákonný limit výkonu plně legální konopné pěstírny.