Jak jsme slíbili, Reflex pořádá besedy o nelegitimnosti drogové cenzury, konkrétně paragrafu 188a odst. 2b trestního zákona. První se uskutečnola na Vysoké škole ekonomické v Praze v pondělí. Mně se beseda líbila, vysokoškoláci jsou chytří a méně zapruzelí, než bývali za mých studií. Přesto děkuji účastníkovi, který mi poslal mail s reportáží o ní - není nad cizí oči...
:
Navzdory tématu se rozvinula diskuse o drogách ve stylu: rozmazlené děti chtějí další hračku (marihuanu) a oni (zákonodárci) jim ji nechtějí dát. Cenzura v českém právu a případná hrozba totality je jim ukradená. Možná je to tím, že moji kolegové jsou poněkud mladší než já (je mi 27 let), ale každopádně jsem si i při jiných příležitostech všiml tohoto jevu. Na jednu stranu je to možná dobře, že jim nástup další totality připadá absurdní, ale na druhé straně mi to připadá poněkud ignorantské.
Vaše vysvětlení, že jde o nedbalost ze strany zákonodárců mi připadá přinejmenším nepřesné. Já se totiž domnívám, že nejde o jakousi náhodu, jak jste to podal Vy. V diskusi jsem se zmínil, že tento režim je bolševicko-estébácko-tunelářský, v rozporu se všeobecnou představou o právním státu. Také jsem se zmínil o estébácích, komunistech a bachařích ve státní správě. Představa o novele (cenzuře - malé a fašisticky motivované), která se jen tak vynořila z ministerstva "spravedlnosti", nějak se odhlasovala v poslanecké sněmovně a v senátu a pak se to podepsalo v presidentské kanceláři, nezapadá do mojí představy o poměrech v České republice. Když vezmu konkrétně parlament. Předseda poslaneckého klubu ODS je komunista, předseda poslaneckého klubu ČSSD je komunista, komunistická strana v parlamentu je kapitola sama pro sebe, předseda senátu je komunista, atd. Proto použiji příměr pana Ondřeje Neffa: Když něco vypadá jako žirafa, je to strakaté jako žirafa, má to dlouhý krk jako žirafa, má to dlouhé nohy jako žirafa, na hlavě to má růžky jako žirafa, chodí to jako žirafa, chová se to jako žirafa, rodí se tomu žirafátka, tak to většinou je žirafa. Samozřejmě uznávám, že je teoreticky možné, že to byla opravdu jen snaha úředníků a nedbalost zákonodárců, nicméně to až příliš zapadá do českých poměrů. Skutečně se obávám, že za pár měsíců přijde malé omezení svobody shromažďování, pak malé omezení soudní moci (prokurátoři) a pak další postupná malá omezení. Proto se domnívám, že by bylo lepší zaměřit se na podstatu (hrozba totality) a nikoli na pověstnou špičku ledovce (novela trestního zákona). Antonín Háka, haka@iol.cz
Nechci s divákem polemizovat, přesto však to celé považuji - více než za velké spiknutí – za pro naši zemi typický velký český bordel.
